Kritéria hodnocení na ZŠ Albrechtice, Základní škola a Mateřská škola Albrechtice

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ
Část I. Hodnocení prospěchu žáků

Článek 1
Zásady hodnocení
1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
 jednoznačné,
 srozumitelné,
 odpovídající předem stanoveným kritériím,
 věcné,
 všestranné.
2. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení výstupů formulovaných v ŠVP. Hodnocení je pedagogicky
zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí
dosažené znalosti, schopnosti a dovednosti žáka, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Posuzuje se
zejména to, zda žák v klasifikačním období prokázal požadovaný rozsah znalostí, schopností a dovedností
stanovený závaznými výstupy a standardy. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace
za příslušné období.
4. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje
přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
5. Učitelé dodržují zejména tyto zásady:
 neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
 žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
 účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí,
 učitel klasifikuje jen probrané učivo,
 zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě, a její následné hodnocení, není přípustné,
 před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
6. Pro potřebu průběžného hodnocení a klasifikace se vyučující řídí stanovenými váhami známek pro
jednotlivé typy hodnocených prací a činností. Jejich rozdělení je uvedeno v článku 5.
7. Učitel odpovídá za to, že za stejný druh hodnocené práce či činnosti bude všem hodnoceným žákům
přidělena známka se stejnou váhou. Výjimkou mohou být žáci se speciálními vzdělávacími potřebami,
pokud je jejich hodnocení upraveno v IVP nebo PLPP.
8. Celková klasifikace může zahrnovat hodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které
ovlivňují jeho výkon. Toto ohodnocení lze do celkové klasifikace zahrnout pouze dvakrát za klasifikační
období, jednou za každé čtvrtletí.
9. Známky hodnotící přístup žáka k vzdělávání, podle bodu 8, nelze započítat mezi stanovený počet známek za
klasifikační období. Známky se zahrnují do konečného hodnocení a svou váhou ovlivňují celkové hodnocení
žáka z předmětu.
10. Do celkového hodnocení není nutné zahrnovat všechny průběžné známky, zejména pokud tyto hodnotí
pouze dílčí postup, stav znalostí či dovedností a je možné je nahradit známkou (známkami), která je
hodnocením výsledné, celkové, komplexní úrovně znalosti učiva na konci vzdělávání ve vzdělávacím
období.
11. Chování žáka není zahrnuto v hodnocení prospěchu ve vyučovacích předmětech.
12. Domácí úkoly a domácí příprava se nehodnotí.
13. Klasifikační stupeň (slovní hodnocení) určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří
komisionální zkoušky a předměty, jejichž dílčí části učí více vyučujících. V těchto případech se musí
vyučující na klasifikačním stupni shodnout.
14. Za známku pro účely bodu č. 15 je považováno hodnocení, které vychází přímo z obsahu předmětu v ŠVP,
a které popisuje míru dosažených znalosti a dovednosti vzhledem k požadovaným výstupům v ŠVP.
15. Způsoby a frekvence hodnocení jsou stanoveny takto:
a) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, kterému je vyučováno 4 a více hodin týdně, alespoň
8 známek za každé pololetí, umožňuje-li to charakter předmětu je alespoň jedna ze známek z ústního
ověření znalostí. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví
dle délky absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení je 5 známek, z nichž alespoň
jedna je z ústního ověření znalostí.
b) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 3 hodiny týdně, alespoň 5 známek
za každé pololetí, umožňuje-li to charakter předmětu je alespoň jedna ze známek z ústního ověření
znalostí. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky
absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení jsou 3 známky.
c) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 2 hodiny týdně, alespoň 4 známky
za každé pololetí, umožňuje-li to charakter předmětu je alespoň jedna ze známek z ústního ověření
znalostí. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky
absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení jsou 2 známky.
d) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 1 hodinu týdně, alespoň 2 známky
za každé pololetí. Tento počet je minimální pro objektivní hodnocení žáka.
e) Žák 1. a 2. ročníku musí mít z každého předmětu minimálně 4 známky.
f) V předmětech výchovného charakteru je hodnocení zaměřeno na předvedení výkonu, provedení
činnosti, nebo předložení výsledku práce dle charakteru předmětu. Jestliže charakter předmětu
nepožaduje rozsáhlejší teoretické znalosti, není ústní ověření znalostí nutné, nebo může být nahrazeno
ústním popisem či vysvětlením postupů, pravidel, procesů, …
16. Mezi stanovený počet známek za klasifikační období se počítají pouze známky, patřící do skupin 3 až 5,
uvedených v tabulce pro váhy známek v článku 5. Nezapočítávají se žádná pomocná hodnocení např. za
vedení sešitu, apod.
17. Počet známek, patřících do skupin 1 a 2, uvedených v tabulce pro váhy známek v článku 5, nesmí
v klasifikačním období překročit dvojnásobek známek ze skupin 3 až 5. Je-li u žáka uplatněno pravidlo pro
minimální počet známek, známky ze skupiny 1 nelze do hodnocení vůbec zahrnout.
18. Žáka nelze za pololetí klasifikovat, pokud vyučující nemá u žáka evidovaný minimální stanovený počet
známek pro daný typ předmětu. Pro hodnocení bude stanoven náhradní termín dle platných právních
předpisů.
19. Žák, který byl v průběhu klasifikačního období uvolněn z předmětu, se v něm klasifikuje, případně
neklasifikuje, dle ustanovení uvedených v rozhodnutí ředitele, kterým byl uvolněn.
20. Při hodnocení respektuje učitel u konkrétního žáka doporučení školských poradenských zařízení, jsou-li tato
k dispozici.
21. Třídní učitelé jsou povinni seznámit vyučující ve třídě s doporučením školských poradenských zařízení,
které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů, a to do pěti
pracovních dnů od přijetí doporučení školou.
22. Vyučující respektují pedagogická doporučení obsažená v posudcích školských poradenských zařízení.
23. Vyučující respektují zdravotní omezení vyplývající ze zpráv a doporučení odborných lékařů.
24. V tělesné výchově a pracovních činnostech mohou žáci cvičit nebo pracovat jen v bezpečném oblečení
a obuvi. Nemá-li žák odpovídající bezpečné oblečení a rozhodl-li vyučující o tom, že žák nemůže dané
činnosti ve vyučovací hodině vykonávat, pak jsou-li tyto činnosti v hodině hodnoceny, je tento žák z dané
činnosti nehodnocen.

Článek 2
Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka získává učitel zejména:
 Ústním zkoušením, včetně pamětného počítání, vysvětlení děje, vztahu, procesu, postupu …
 Hodnocením konverzace v cizím jazyce.
 Hodnocením práce s textem (orientace, pochopení, reprodukce, výklad, rozbor, překlad, vyhledání
informací …).
 Hodnocením úrovně čtení, recitace, přednesu.
 Diktáty.
 Ověřením znalosti pojmů, vzorců, veličin, vztahů, slovíček …
 Hodnocením řešení cvičení, úloh a odpovědi na otázky (pravopisná cvičení, matematické úlohy, otázky
k probranému učivu, …)
 Výsledky kontrolních písemných prací různých úrovní, včetně slohových prací.
 Výsledky ověřovacích didaktických testů.
 Výstupy ze skupinových a projektových prací a činností.
 Zapojení a výsledky z didaktických her a soutěží.
 Hodnocením práce a výsledků v rámci badatelsky orientované výuky.
 Hodnocením práce a výsledků z praktických a laboratorních cvičení.
 Hodnocením práce s mapou, plánem, schématem, …
 Posouzením zhotovených výrobků, modelů, výtvarných děl, …
 Hodnocením originality řešení (využití různých variant zpracování), preciznosti při ztvárnění
a zpracování děl a výrobků, kvality připravovaných pokrmů.
 Hodnocením uplatnění teoretických znalostí při některé z praktických činností.
 Hodnocením vokální, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové činnosti.
 Posouzením míry osvojení si pracovních dovedností a návyků spojených s realizací výstupu z ŠVP.
 Posouzením míry zlepšení při získávání a upevňování pohybových dovedností, zlepšení individuálních
výkonů.
 Hodnocením činnosti žáka při sportovních skupinových aktivitách, hrách a zápasech, se zaměřením na
využívání naučených dovedností, herních činností a pravidel hry.
 Hodnocením dodržování sportovních pravidel, pracovních postupů, zásad bezpečnosti a hygieny při
práci.
 Sledováním a vyhodnocováním zapojení žáka do skupinových aktivit, projektů, badatelské činnosti.
 Soustavným diagnostickým pozorováním žáka a analýzou různých činností žáka,
 Posuzováním přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
2. Při hodnocení využívá učitel rovněž sebehodnocení žáka.
3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.
4. Všechny způsoby získávání podkladů pro hodnocení jsou realizovány zásadně před kolektivem třídy,
nepřípustné je individuální přezkušování mimo kolektiv třídy. Výjimka je možná jen při diagnostikované
vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě školského poradenského zařízení.
5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady
a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek
hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi
nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje, současně se sdělováním známek žákům, všechny známky i zákonným
zástupcům žáka, a to výhradně prostřednictvím záznamů do elektronické žákovské knížky.
6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 30 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou
dobu předem (minimálně 5 dnů). V jednom dni mohou žáci 1. stupně konat jen jednu zkoušku uvedeného
charakteru, žáci 2. stupně dvě. Písemné zkoušky vyučující koordinuje s ostatními vyučujícími třídy.
7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce
uschovávají ve škole po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní
zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací
nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. následujícího školního roku. Opravené písemné práce musí být
předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl
vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé
nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační
přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Za evidenci klasifikace je považována i elektronická
evidence v programu Škola OnLine.
9. Veškeré průběžné hodnocení u každého žáka zaznamenává učitel do elektronické žákovské knížky
v aplikaci Škola OnLine. Součástí hodnocení je přidělení váhy známce dle předem dohodnutých kritérií
a uvedení informace o tom, co bylo předmětem hodnocení (téma).
10. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu, v zařízeních se zajištěnou výukou, vyučující přihlíží
k navržené klasifikaci žáka, kterou škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn.
11. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu
při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých
předmětů, se po návratu do školy znovu nezkouší a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při
zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých tam byli klasifikováni, je závazná.

Článek 3
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1. Při školní práci vedeme žáka, aby se vyjadřoval ke svým výkonům a výsledkům.
2. Sebehodnocení musí sloužit k posílení sebeúcty a sebevědomí žáků.
3. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
 co se mu daří,
 co mu ještě nejde,
 jaké má překonat překážky,
 v čem by se měl zlepšit,
 jak bude pokračovat dál.

Článek 4
Kritéria pro stupně hodnocení prospěchu žáků - klasifikace
1. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována pro celkovou klasifikaci na konci klasifikačního
období. Učitel nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se
specifikou předmětu, s ohledem na věk a možnosti žáka.
2. Klasifikace žáků v 1. a 2. ročníků obsahuje vyšší míru tolerance k chybám a neúspěchu a má výrazně
motivační charakter. Při hodnocení je možno posunout hodnotící stupnici v 1. ročníku až o dva stupně
k lepší známce a ve 2. ročníku o jeden stupeň k lepší známce.
3. Pro potřeby popisu kritérií hodnocení se předměty dělí podle vzdělávacích oblastí:
 Jazyk a jazyková komunikace (český jazyk, anglický jazyk, druhý cizí jazyk + volitelné předměty
z uvedené oblasti)
 Matematika a její aplikace (matematika + volitelné předměty z uvedené oblasti)
 Informatika
 Člověk a jeho svět (prvouka, vlastivěda, přírodověda,)
 Člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství)
 Umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova)
 Člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis + volitelné předměty z uvedené oblasti)
 Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova + volitelné předměty z uvedené oblasti)
 Člověk a svět práce (pracovní činnosti + volitelné předměty z uvedené oblasti)
A. Klasifikace v oblasti „Jazyk a jazyková komunikace“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Stupeň osvojení učiva v oblasti komunikační a slohové výchovy, jazykové výchovy a literární výchovy
(např. ústního zkoušení, výsledky písemných prací: kontrolní diktáty a slohové práce, opakovací
tematické prověrky, kratší písemné zkoušky – testy, aktivity žáků při práci v hodinách, pečlivost při
plnění zadaných úkolů, hodnocení domácích úkolů …).
 Rozvíjení základních čtenářských dovedností a návyků, porozumění textu.
 Kultivovaný projev ústní i písemný.
 Způsob a úroveň komunikace.
 Používání teoretických znalostí v běžné komunikaci nebo při písemném projevu.
 Zapojení se do práce ve skupinách, dvojicích, soutěžích, projektech.
 Schopnost samostatného plnění zadaných úkolů.
 Schopnost využívat různé druhy informací (např. příručky – Pravidla českého pravopisu, přehledy
učiva, literatura, slovníky, internet…).
 Prezentace myšlenek a názorů.
 Aplikace pravidel (pravopisu, tvarosloví a skladby), znalostí a dovedností v praxi.
 Vztah žáka k předmětu, příprava na výuku.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák zvládá požadované výstupy odpovídající věkové kategorii uceleně, přesně a úplně. Jeho ústní a písemný
projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je estetický. Zadané úkoly plní samostatně, aktivně
pracuje při skupinové práci, výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze občas s menšími nedostatky.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák zvládá požadované výstupy odpovídající věkové kategorii v podstatě uceleně, přesně a úplně. Ústní
a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zadané úkoly plní většinou
samostatně, kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický,
bez větších nepřesností.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má ve zvládnutí požadovaných výstupů nepodstatné mezery. V ústním a písemném projevu má
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Při plnění zadaných úkolů potřebuje pomoc učitele nebo
spolupráci při skupinové práci, do níž se zapojuje, v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější
nedostatky, grafický projev je méně estetický.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má ve zvládnutí požadovaných výstupů závažné mezery. Jeho ústní a písemný projev má vážné
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zadané úkoly plní s obtížemi a v kvalitě výsledků jeho
činnosti se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované výstupy neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. V ústním a písemném projevu
má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Zadané úkoly občas neplní, kvalita výsledků
jeho činnosti má vážné nedostatky a grafický projev je neestetický.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
B. Klasifikace v oblasti „Matematika a její aplikace“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí
a vztahů.
 Početní dovednosti, pamětné i písemné.
 Schopnost matematizovat běžné životní situace a tyto úlohy řešit, včetně řešení slovních úloh.
 Kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení matematických jevů a zákonitostí.
 Kvalita myšlení, především logika, samostatnost a tvořivost.
 Zvládání geometrických dovedností – kvalita rýsování, rozbory úloh a stanovení postupů řešení.
 Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.
 Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
 Schopnost vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů.
 Kvalita výsledků činností.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 ( výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně a chápe vztahy mezi nimi. Vykonává
požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky
a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí
logicky správně, samostatně a tvořivě. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je
přesný a srozumitelný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen
samostatně vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů, plánuje a organizuje vlastní
činnosti. Účinně spolupracuje ve skupině, zapojuje se do diskuze, vhodnými argumenty obhajuje svůj názor,
je schopen vlastního hodnocení i hodnocení ostatních.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně. Vykonává požadované
intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo dle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené
poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů
a zákonitostí. Myslí v podstatě správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný
projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je zpravidla bez
podstatných nedostatků. Grafický projev je téměř přesný a srozumitelný. Je schopen samostatně vyhledávat,
třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů, organizuje vlastní činnosti. Spolupracuje ve skupině,
zapojuje se do diskuze a obhajuje svůj názor, je schopen hodnotit sebe i ostatní.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při
vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější
nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností
při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů
a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se
vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu nedokáže formulovat uceleně a výstižně. V kvalitě výsledků
jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev má víceméně nepřesný. Je schopen
vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů podle návodu učitele, také si s jeho pomocí
naplánuje vlastní činnosti, ale výsledky nedokáže samostatně porovnat. Spolupracuje ve skupině, ale zřídka
se zapojuje do diskuze, jeho argumentace jsou nepřesné, hodnocení vlastní i ostatních provádí povrchně.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných
intelektuálních a motorických činností má větší nedostatky. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení
jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. V ústním
a písemném projevu obtížně formuluje, v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují
nedostatky, grafický záznam je nepřesný a neúplný. Závažné nedostatky a chyby žák dovede s pomocí
učitele opravit. Obtížně vyhledává informace z různých zdrojů, výrazné potíže má při jejich třídění
a zpracovávání, své činnosti si nedokáže naplánovat. Jeho zapojení do práce skupiny je neefektivní, do
diskuze se nezapojuje, nedokáže vhodně argumentovat, přejímá názory jiných členů skupiny, obtížně
vyhodnocuje výsledky své práce.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost
vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování
osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné
chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele.
Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném
projevu nedokáže formulovat, kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou většinou chybné,
neúplné a nesrozumitelné. Nezvládá vyhledávání informací z různých zdrojů a práci s nimi. Své činnosti si
nedokáže naplánovat, ani vyhodnotit, ve skupině nespolupracuje.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
C. Klasifikace v oblasti „Informatika“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Zvládnutí výstupů stanovených ŠVP v klasifikačním období zejména:
 Kvalita dovedností při vyhledávání, zpracovávání a prezentování správných informací.
 Znalosti spojené s teoretickým základem předmětu.
 Využívání široké škály zdrojů pro získávání informací.
 Dosažená úroveň při programování.
 Osvojení si základních dovedností v uživatelském ovládání výpočetní a komunikační techniky.
 Osvojení si postupů a principů práce v počítačových aplikacích a jejich praktické používání.
 Osvojení si práce a pravidel se službami na internetu a jejich dodržování.
 Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.
 Kvalita výsledků činností, včetně zpracovávaných projektů a samostatných prací.
 Schopnost aplikovat znalosti, poznatky a postupy při řešení praktických úkolů, včetně poznatků
z jiných oblastí.
 Plnění zadaných úkolů, včetně nošení školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák zvládá požadované výstupy ŠVP v plném rozsahu, umí je správně aplikovat. Umí samostatně vyhledat,
zpracovat a prezentovat informace. Informace shromažďuje z více zdrojů, umí je porovnat a vybrat správné
informace k řešení úkolu. Při řešení praktických úloh volí správné postupy, aplikuje získané poznatky
a dovednosti zcela samostatně. Výsledky jeho práce plně odpovídají zadání úkolu.
Žák ovládá základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, rozumí významu
informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Zcela zvládl ovládání
výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými
aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Uvědoměle dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné
obsluhy zařízení.
Činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Účelně si organizuje
vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky.
Výjimečně se dopouští jen drobných chyb, umí je najít a opravit, dále se stejných chyb již nedopouští.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák zvládá požadované výstupy ŠVP v s drobnými nedostatky, umí je správně aplikovat. Umí samostatně,
avšak s drobnými nepřesnostmi vyhledat, zpracovat a prezentovat informace. Informace shromažďuje
převážně z internetových zdrojů, umí je porovnat a vybrat správné informace k řešení úkolu. Při řešení
praktických úloh volí převážně správné postupy, aplikuje získané poznatky a dovednosti převážně
samostatně. Výsledky jeho práce jen s drobnými nepodstatnými nedostatky odpovídají zadání úkolu.
Žák ovládá základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, rozumí významu
informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Zvládl ovládání výpočetní
a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi
v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci však potřebuje občasnou pomoc nebo usměrnění.
Uvědoměle dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení.
Činnosti vykonává převážně samostatně, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Účelně si organizuje
vlastní práci, překážky překonává s pomocí.
Při činnostech se dopouští jen drobných chyb, umí je po upozornění opravit, dále se stejných chyb již
nedopouští.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák zvládá požadované výstupy ŠVP jen v omezené míře, neúplně, nedokáže je zcela správně aplikovat.
Žák vyhledá, zpracuje a prezentuje informace jen s pomocí, informace nejsou často správné nebo úplné,
zpracování je nepřesné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je málo srozumitelná. Informace
shromažďuje převážně z internetových zdrojů, výběr informací k řešení úkolu je neúplný nebo nekoncepční.
Při řešení praktických úloh volí převážně správné postupy, získané poznatky a dovednosti aplikuje jen
částečně, potřebuje občasnou pomoc. Výsledky jeho práce trpí nedostatky vzhledem k zadání úkolu.
Žák ovládá jen některé základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení
s drobnými chybami, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání
a prezentování, ale nedokáže toto zcela správně vysvětlit. Zvládl základy ovládání výpočetní a komunikační
techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl
předmětem výuky. Dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení.
Činnosti vykonává převážně s pomocí, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Organizuje si vlastní práci,
překážky překonává s pomocí.
Dopouští se méně závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je umí opravit, stejných chyb již se
dopouští jen výjimečně.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák zvládá požadované výstupy ŠVP jen na nezbytné úrovni, neumí je samostatně aplikovat. Žák nedokáže
samostatně vyhledat, zpracovat a prezentovat informace, informace jsou často nesprávné nebo neúplné,
zpracování je nepřesné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je málo srozumitelná. Informace jsou pouze
z jednoho zdroje, výběr informací k řešení úkolu je nesprávný. Při řešení praktických úloh volí nesprávné
postupy, získané poznatky a dovednosti aplikuje jen částečně, potřebuje častou pomoc. Výsledky jeho práce
trpí zásadními nedostatky vzhledem k zadání úkolu.
Žák ovládá jen některé základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení
s chybami, nerozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování,
nedokáže toto správně vysvětlit. S obtížemi zvládá základy ovládání výpočetní a komunikační techniky
a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem
výuky. Při práci se dopouští závažných chyb a potřebuje trvalou pomoc nebo usměrnění. Občas porušuje
pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení.
Činnosti vykonává jen s pomocí, neuplatňuje získané dovednosti a návyky. Neumí si organizovat vlastní
práci, překážky překonává s jen významnou pomocí.
Dopouští se závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je umí opravit, stejných chyb se dopouští
opakovaně.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák nezvládá požadované výstupy ŠVP ani v minimálním rozsahu, neprojevuje zájem o práci v předmětu.
Nedokáže ani s pomocí učitele vyhledat, zpracovat a prezentovat informace, informace jsou nesprávné nebo
neúplné, zpracování je nesprávné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je zcela nesrozumitelná,
nevhodná. Informace jsou pouze z jednoho zdroje, výběr informací k řešení úkolu je záměrně nesprávný. Při
řešení praktických úloh volí nesprávné postupy, neumí aplikovat poznatky. Výsledky jeho práce jsou zcela
v rozporu se zadáním úkolu.
Žák neovládá ani základní pojmy, postupy. Neumí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení,
nerozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Nezvládá
ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými
aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci se dopouští trvale závažných chyb, které
nedokáže nebo nechce odstranit. Porušuje pravidla bezpečnosti práce ,správné obsluhy zařízení.
Činnosti vykonává jen s pomocí a pod dohledem. Neuplatňuje získané dovednosti a návyky. Neumí si
organizovat vlastní práci, překážky nechce překonávat.
Dopouští se opakovaně stejných závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je neumí nebo nechce
opravit.
Žák, i s přihlédnutím k věku, kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
D. Klasifikace v oblasti „Člověk a jeho svět“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,
objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by měli uspět.
 Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, chování vůči nemocným, sebekázeň při ochraně svého
zdraví.
 Účelnost rozhodování v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti své i druhých.
 Orientace v sociálních vztazích ( rodina, škola, vztah k práci, život ve společnosti).
 Rozšiřování slovní zásoby prostřednictvím nových pojmů daného tématu.
 Vzájemné naslouchání a zdůvodňování závěrů.
 Samostatné vystupování a jednání, bezkonfliktní komunikace, vzájemná pomoc jeden druhému.
 Utváření vztahu k přírodě a k lidským výtvorům, k životnímu prostředí.
 Dodržování pravidel slušného chování.
 Utváření návyků v týmové činnosti – skupinové a jiné práce.
 Samostatnost používání doplňkových materiálů (knihy, encyklopedie, časopisy, atlasy, výstavy,
internet).
 Používání nástrojů a vybavení (práce s pracovním nářadím – hrábě, konev, …).
 Aktivita v přístupu k činnostem, vztah k činnostem.
 Odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu.
 Samostatnost a tvořivost myšlení v rámci tematických celků.
 Kvalita výsledků činností v daném předmětu (třídění, výtvarné ztvárnění, popis postupu, preciznost
vypracování úkolu, praktická cvičení, vypravování).
 Plnění přípravy na vyučování, nošení školních potřeb, pomůcek a materiálu, plnění domácích úkolů .
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák splňuje v plném rozsahu očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku. Samostatně, aktivně
a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky získané
v předmětu ovládá uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi, smysluplně je propojuje s poznatky z jiných
předmětů, dokáže je aplikovat v praxi, běžném životě. Vnímá vazby mezi dříve probíraným učivem, novým
učivem a životními zkušenostmi. Myslí logicky správně. Vždy používá bezpečně a správně materiály,
nástroje a vybavení, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je správný,
přesný, účinně se zapojuje do diskuse, aktivně řeší problémy. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými
texty.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s drobnými nedostatky. S menšími podněty
učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky získané v předmětu
ovládá s drobnými nepřesnostmi, které nemají vliv na chápání celku, chápe vztahy mezi nimi, správně
Strana 19
Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace
poznatky propojuje s poznatky z jiných předmětů, dokáže je aplikovat v praxi, běžném životě. Dopouští se
drobných chyb, které po upozornění umí odstranit. Vnímá vazby mezi dříve probíraným učivem, novým
učivem a životními zkušenostmi. Myslí logicky s drobnými nepřesnostmi. Používá bezpečně a správně
materiály, nástroje a vybavení, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je
správný, jen s drobnými nepřesnostmi, zapojuje se aktivně do diskuse a řešení problémů. Je schopen
samostatně pracovat s vhodnými texty.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s nedostatky, nedostatky však nebrání
základnímu pochopení významu a souvislostí. Jen s podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky,
dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky propojuje s poznatky z jiných předmětů jen s pomocí,
v praxi a běžném životě dokáže aplikovat samostatně jen některé poznatky. Dopouští se závažnějších chyb,
které nedokáže bez pomoci odstranit. Nedokáže samostatně propojit učivo s poznatky z jiných předmětů.
Při používání materiálů, nástrojů a vybavení je nejistý, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní
i písemný projev žáka je nepřesný, s více chybami. Málo se zapojuje do diskuse a řešení problémů. S texty
a pracovními materiály pracuje převážně jen s návodem učitele.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s vážnými nedostatky, nechápe souvislosti.
Jen s výraznou pomocí učitele uplatňuje poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Nedokáže
propojit poznatky získané v předmětu s poznatky z jiných předmětů. V praxi a běžném životě nedokáže bez
návodu poznatky aplikovat. Dopouští se chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Při používání materiálů
a nástrojů je nejistý, neovládá práci s řadou pomůcek pro daný předmět. Ústní i písemný projev je nepřesný,
s více chybami. Nezapojuje se do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje jen pod
dohledem učitele.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák nesplňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku. Nezískal ani minimální poznatky,
dovednosti a návyky, které by umožňovaly jeho další rozvoj v předmětu. V praxi a běžném životě nedokáže
poznatky aplikovat, a to ani s pomocí učitele. Dopouští se závažných chyb, které nedokáže bez pomoci
odstranit. Při používání materiálů a nástrojů je nejistý, neovládá práci s řadou pomůcek pro daný předmět,
nerespektuje pravidla bezpečné práce. Ústní i písemný projev je nepřesný, s více chybami. Nezapojuje do
diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje jen pod dohledem učitele.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
E. Klasifikace v oblasti „Člověk a společnost“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů,
kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované činnosti, schopnost uplatňovat osvojené
poznatky a dovednosti při řešení úkolů a hodnocení společenských jevů a zákonitostí.
 Kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost.
 Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.
 Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
 Kvalita výsledků činností.
 Plnění zadaných úkolů včetně nošení školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku.
 Osvojení si účinných metod samostatného studia.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník uceleně, přesně, úplně. Osvojené poznatky, dovednosti
aktivně a tvořivě uplatňuje, propojuje je do širších souvislostí. Úkoly řeší samostatně, plně využívá a cíleně
rozvíjí své osobní předpoklady. Myslí logicky, získané znalosti, dovednosti je schopen aplikovat. Jeho ústní
i písemný projev je správný, výstižný, srozumitelný, kultivovaný. Grafický projev je estetický. Výsledky
činnosti žáka jsou kvalitní, ke všem činnostem uplatňuje uvědomělý, aktivní přístup, samostatnost. Je
schopen uvědomit si chybu, dokáže s ní dále pracovat. Správně a efektivně řeší teoretické i praktické
úkoly /samostatně, v týmu/.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník v podstatě uceleně, přesně, úplně. Osvojené poznatky,
dovednosti aktivně a tvořivě uplatňuje, při propojení do širších souvislostí se dopouští menších
nesrovnalostí. Úkoly řeší samostatně, využívá a rozvíjí své osobní předpoklady. Myslí vcelku logicky,
získané znalosti, dovednosti je většinou schopen aplikovat. Jeho ústní i písemný projev mívá menší
nedostatky ve správnosti, výstižnosti. Je však srozumitelný, kultivovaný. Grafický projev je estetický.
Kvalita výsledků činnosti žáka je zpravidla bez podstatných nedostatků, k většině činnostem uplatňuje
aktivní přístup. Je schopen si uvědomit chybu. Teoretické i praktické úkoly řeší /samostatně, v týmu/ v celku
správně, s drobnými, nepodstatnými nedostatky.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník s drobnějšími, avšak nepodstatnými nedostatky
v ucelenosti, přesnosti, či úplnosti. Osvojené poznatky, dovednosti uplatňuje na základě podnětů a menší
pomoci, při propojení do širších souvislostí se dopouští větších nesrovnalostí, nepřesností. Úkoly řeší často
s pomocí, mnohdy z podnětů ostatních, své osobní předpoklady nerozvíjí dostatečně. Jeho myšlení je vcelku
správné, avšak málo tvořivé, znalosti a dovednosti je schopen aplikovat do určité míry. Jeho ústní i písemný
projev má nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo srozumitelnosti. Grafický projev je méně estetický.
V kvalitě výsledků činnosti žáka se projevují častější nedostatky, dopouští se chyb. Teoretické nebo
praktické úkoly řeší /samostatně, v týmu/ s pomocí, je méně aktivní.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v požadovaných výstupech pro daný ročník závažné mezery. Osvojené poznatky, dovednosti
uplatňuje pouze ojediněle, většinou není samostatně schopen propojení do širších souvislostí. V myšlení se
vyskytují závažné nedostatky, úkoly řeší většinou s pomocí. Znalosti a dovednosti je schopen aplikovat
pouze s pomocí, a to jen částečně. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti,
výstižnosti a srozumitelnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se objevují
závažné nedostatky. Je málo aktivní, nesamostatný, projevuje malý zájem o získávání vědomostí,
dovedností. Teoretické nebo praktické úkoly řeší často nesprávně, samostatné práce je schopen výjimečně.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované výstupy pro daný ročník téměř vůbec neosvojil, má závažné a značné mezery. Osvojené
poznatky a dovednosti není schopen uplatnit, propojit do širších souvislostí, a to ani s pomocí. Neprojevuje
samostatnost v myšlení, není schopen řešit zadané úkoly ani s pomocí. Jeho intelekt, či vůle nestačí
k zvládnutí základního učiva a dovedností, a to ani s pomocí. Jeho ústní i písemný projev má závažné
nedostatky ve správnosti, srozumitelnosti. Grafický projev je neestetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka
se objevují velmi závažné nedostatky. Je pasivní, odmítá plnit zadané úkoly /samostatně, v týmu/, nemá
zájem získat vědomosti, dovednosti.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
A. Klasifikace v oblasti „Umění a kultura“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu.
 Osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace.
 Poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti.
 Kvalita projevu a provádění jednotlivých dílčích činností.
 Míra splnění cíle či zadání.
 Přístup žáka k předmětu v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
 Estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti.
 Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně
podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky
působivý, originální, procítěný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně
aktivní zájem o umění a estetiku, projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které
úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší
nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky
v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění a o estetiku. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální
a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají
četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění
a estetiku. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je málo aktivní a tvořivý, rozvoj jeho schopností stejně jako jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly
řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi
malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá
estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem
o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
G. Klasifikace v oblasti „Člověk a příroda“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Osvojení požadovaných výstupů.
 Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných výstupů, kvalita a rozsah získaných dovedností,
schopnost uplatňovat poznatky a dovednosti při řešení úkolů, prezentace získaných informací.
 Samostatnost, pohotovost, tvořivost, logika v myšlení.
 Aktivita v přístupu k činnostem.
 Odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu.
 Příprava na předmět, plnění zadaných úkolů.
 Písemný, ústní a praktický projev.
 Způsob získávání informací, rozmanitost informačních zdrojů.
 Porozumění pojmům a výstupu.
 Dotváření souvislostí.
 Příprava na předmět a vztah žáka k němu.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník) uceleně a přesně. Samostatně
a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Získané informace dokáže prezentovat.
Písemný a ústní projev je jazykově a odborně správný a výstižný. Výsledky jeho činností jsou kvalitní,
pouze s menšími nedostatky.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník)v podstatě uceleně a přesně.
Samostatně nebo s pomocí menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení
úkolů. V písemném a ústním projevu mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Ve
výsledcích jeho činností se objevují menší nepřesnosti.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v osvojení požadovaných výstupů uvedených v ŠVP (pro daný předmět a ročník) nepodstatné
mezery. V uplatňování poznatků a dovedností při řešení úkolů se dopouští chyb. Ústní a písemný projev má
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují nepřesnosti.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných výstupů uvedených v ŠVP (pro daný
předmět a ročník) podstatné mezery. V uplatňování vědomostí a dovedností při řešení úkolů se vyskytují
závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Ve výsledcích
jeho činností se projevují značné nepřesnosti.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník) neosvojil, má v nich závažné
a značné mezery. Při řešení teoretických i praktických úkolů, které vyžadují osvojené vědomosti
a dovednosti, se vyskytují velmi závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve
správnosti a přesnosti. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
H. Klasifikace v oblasti „Člověk a zdraví“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu.
 Osvojení potřebných vědomostí, dovedností, zkušeností, činností a jejich aplikace.
 Poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti.
 Kvalita projevu a provádění jednotlivých dílčích činností.
 Míra splnění cíle či zadání.
 Přístup žáka k předmětu v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
 Vnímání, přístup k základům návyků ke zdraví a bezpečnosti.
 Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
 Dodržování zásad fair play.
 Znalost zásad první pomoci.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně i ve skupině, plně využívá své osobní předpoklady a velmi
úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti,
dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v hodinách s danou tématikou. Rozumí pojmu zdraví a chápe jeho
hodnotu. Má výrazně aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play, projevuje aktivní
přístup k nim. Úspěšně rozvíjí svoji fyzickou kondici a otužuje se.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které
úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je osobitý působivý a má jen menší
nedostatky z hlediska požadavků osnov. Rozumí pojmu zdraví a chápe jeho hodnotu. Žák tvořivě aplikuje
osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o zdravotní návyky,
sportovní dovednosti, fair play. Rozvíjí se v požadované míře i po fyzické stránce.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální
a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají
četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Pojem zdraví mu není dostatečně zřejmý.
Nemá dostatečný aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play. Nerozvíjí v požadované
míře svou fyzickou kondici.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je málo aktivní a tvořivý, rozvoj jeho schopností stejně jako jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly
řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi
malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně své zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play .
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se
objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá
estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem
o správné zdravotní návyky sportovní dovednosti, fair play návyky.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.
3. Žák, který byl v klasifikačním období na základě doporučení lékaře částečně uvolněn z tělesné výchovy
nebo plavání, nebo jehož výuka byla omezena, se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu,
stanoveným úlevám a počtu hodin, které v rámci výuky absolvoval.
I. Klasifikace v oblasti „Člověk a svět práce“
1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
 Vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
 Praktické osvojení dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce.
 Využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech.
 Aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech uplatněná různou formou (práce
ve dvojicích, skupinová práce, projektová práce).
 Kvalita a prezentace výsledků činností, schopnost zhodnocení a obhájení výsledků práce.
 Organizace vlastní a skupinové práce, udržování pořádku na pracovišti, respektování společných
dohodnutých pravidel.
 Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, včetně nošení pracovního oděvu
a pracovní obuvi do výuky.
 Hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci.
 Obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
 Míra splnění cíle či zadání.
 Přístup žáka k předmětu v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
 Plnění pracovních úkolů včetně nošení vlastních školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku.
 Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Zvládá práci ve skupině a respektuje společná dohodnutá pravidla. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá
získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně a uplatňuje
získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb,
výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Zvládá vždy prezentovat, hodnotit a obhájit výsledky
a pokroky své práce. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje
předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá
suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí
a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Zvládá práci ve skupině a respektuje společná dohodnutá pravidla Samostatně, ale méně tvořivě a s menší
jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně,
v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné
nedostatky. Zvládá prezentovat, hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná
dohodnutá pravidla. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje
předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání
surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí
a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí
učitele.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Zvládá
práci ve skupině s občasnou pomocí učitele a respektuje společná dohodnutá pravidla s pomocí učitele. Za
pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se
dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají
nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Zvládá s pomocí učitele
hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla s menšími
problémy. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě
laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci
překonává jen s častou pomocí učitele.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá
částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Práci ve skupině
zvládá pouze s pomocí učitele a respektuje společná dohodnutá pravidla za soustavné pomoci učitele.
Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele.
V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů
práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede
organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování
předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. S pomocí učitele zvládá hodnotit
a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla s menšími problémy.
Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních
zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci
překonává jen s pomocí učitele.
Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“,
přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“
se objevuje jen výjimečně.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Nezvládá práci ve skupině a nerespektuje dohodnutá pravidla. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit
získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má
podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou
nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže
zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Nezvládá hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce.
Nerespektuje společná dohodnutá pravidla. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na
ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě
laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena
většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

Článek 5
Váhy známek pro průběžné hodnocení žáka
Pro jednotlivé skupiny hodnocených činností v naukových předmětech a předmětech výchovného charakteru je
stanoveno rozpětí pro váhy známek. Pokud má hodnocena činnost uvedený charakter, je vyučující povinen
použít pouze váhu známky z daného rozpětí.
Skupina Váha
známky
Naukové předměty Výchovné předměty
Známky, které ovlivňují celkové hodnocení, ale nezapočítávají se do počtu známek v klasifikačním období
1 0,1  Individuální aktivita ve vyučovací hodině (pozitivní i negativní).
 Míra zapojení a přínosu v rámci činností skupinového charakteru (skupinová práce,
skupinový projekt, …).
 Iniciativa k doplnění výuky.
 Zpracování a prezentace individuálního, nebo skupinového projektu, referátu, který
je celý, nebo z části, zpracováván v rámci domácí přípravy.
 Průběžné hodnocení úpravy sešitů a jiných materiálů vedených či vytvářených
žákem.
 Hodnocení zapojení žáka do didaktických her a soutěží.
2 0,3 Přístup žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
Skupina Váha
známky
Naukové předměty Výchovné předměty
Známky, které ovlivňují celkové hodnocení a započítávají se do počtu známek v klasifikačním období
3 0,4  Zpracování a prezentace projektu, referátu vytvořeného výhradně ve škole.
 Výstupy ze skupinových a projektových prací a činností.
 Práce a výsledky z praktických a laboratorních cvičení.
 Práce s mapou, plánem, schématem, …
 Práce s textem (orientace, pochopení,
reprodukce, výklad, rozbor, překlad,
vyhledání informací …).
 Úroveň čtení, recitace, přednesu.
 Řešení jednotlivých cvičení, úloh a
odpovědi na otázky (pravopisná
cvičení, matematické úlohy, otázky
k probranému učivu, …)
 Míra osvojení si pracovních dovedností
a návyků důležitých k dosažení cíle.
 Dodržování pracovních postupů, zásad
bezpečnosti a hygieny při práci
 Uplatnění teoretických znalostí při
některé z praktických činností.
 Originalita řešení (využití různých
variant zpracování), preciznost při
ztvárnění a zpracování.
 Dodržování sportovních pravidel,
pracovních postupů, zásad bezpečnosti
a hygieny při práci.
4 0,6 – 0,8  Orientační ústní zkoušení, včetně pamětného počítání, vysvětlení děje, vztahu,
procesu, postupu, pojmů, …
 Písemné orientační ověření, nebo testy znalosti jednotlivých části učiva tematického
celku.
 Diktát.
 Znalost slovíček v cizím jazyce.
 Znalost pojmů, vzorců, veličin,
vztahů, …
 Ověřovací didaktické testy.
 Práce v oblasti informatiky ověřující
správné požití probraného jevu, nebo
dílčího postupu v programování.
 Konverzace v cizím jazyce.
 Hodnocení dílčích vokálních,
instrumentálních, poslechových a
hudebně pohybových činností.
 Míra zlepšení při získávání a
upevňování pohybových, výtvarných,
pracovních dovedností.
 Hodnocení dílčích činností při
vytváření rozsáhlého díla či výrobku.
5 0,9 – 1,0  Komplexní ústní zkoušení z učiva
celého tematického celku s
vysvětlením souvislostí, vztahů, dějů
a procesů,
 Komplexní písemná práce ověřující
výslednou znalost učiva tematického
celku.
 Komplexní práce v oblasti
 Hodnocení komplexních vokálních,
instrumentálních, poslechových a
hudebně pohybových činností.
 Zhotovené výrobky, modely, výtvarná
díla, … Soulad se zadáním, správnost
provedení, zpracování, vlastní přínos.
 Činnost při sportovních skupinových
aktivitách, hrách a zápasech, se
informatiky ověřující spojení,
propojení více jevů a znalostí z učiva
celého tematického celku, nebo
vytvoření kompletního programu
vyžadujícího užití algoritmů pro
rozhodování, opakování.
 Slohová práce.
zaměřením na využívání naučených
dovedností, herních činností a pravidel
hry.
 Hodnocení procvičené sportovní
dovednosti na konci období (Př:
gymnastický prvek, dribling, přihrávka,
…), znalost a dodržování pravidel při
hře, soutěži, …

Článek 6
Používání slovního hodnocení
1. O použití slovního hodnocení nebo kombinovaného hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení ve
škole nebo ve třídě rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
2. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti
zákonného zástupce žáka.
3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním
vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití
slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu
k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího
programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.
4. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho
přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka.
Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je
překonávat.
5. Při hodnocení vychází učitel z kritérií pro jednotlivé klasifikační stupně uvedené v části I. článku 4. Pro
účely slovního hodnocení jsou použity formulace uvedené v odstavci 7. článku 5 tak, aby bylo zřejmé,
kterému klasifikačnímu stupni slovní hodnocení odpovídá.
6. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo
klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to
na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
7. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní
hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
8. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro
stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.
Ovládnutí učiva
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný Ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný Neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné a poměrně přesné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně,
přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen
menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže
a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Článek 7
Celkové hodnocení a klasifikace, vysvědčení
1. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.
2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm.
3. Slovně nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace lze hodnotit žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami, pokud o to předem písemně požádá jejich zákonný zástupce, nebo je tento způsob hodnocení
zahrnut do přijatých opatření. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické
radě.

Článek 8
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech
vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
2. Je-li zpracován individuální vzdělávací plán žáka (dále jen IVP), jsou respektována dohodnutá pravidla pro
hodnocení a klasifikaci obsažená v IVP.
3. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení,
hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové
ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu
hodnocení a klasifikace žáka.
5. Žák zařazený do tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se
klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu
stavu.
Část II. Výchovná opatření a hodnocení chování žáků
1. Chování žáků je průběžně, v klasifikačním období, sledováno a posuzováno. V případě potřeby je žákovi
možno udělit/uložit výchovné opatření, kterými jsou pochvaly nebo kázeňská opatření (napomenutí třídního
učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy).
2. Klasifikace, hodnocení, chování se provádí na konci každého klasifikačního období a zahrnuje posouzení
chování žáka dle uvedených kritérií souhrnně za celé klasifikační období.
3. Škola hodnotí a klasifikuje žáky výhradně za jejich chování v době, kdy probíhá vzdělávání ve škole,
v areálu školy a při akcích organizovaných školou.
4. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
 průběžně prostřednictvím žákovské knížky, nebo sdělením v aplikaci Škola onLine,
 kopii zápisu z jednání s žákem při závažném nebo opakovaném porušení školního řádu,
 okamžitě telefonicky (poté písemně) v případně zvlášť hrubého porušení školního řádu, ublížení
spolužákovi nebo neoprávněného opuštění školní budovy (prostor školní akce) v době vyučování,
 písemným sdělením o uděleném/uloženém výchovném opatření prostřednictvím aplikace Škola onLine,
nebo na zvláštním formuláři.

Článek 1
Zápis o nevhodném chování žáka
1. V případě, že se žák dopustí drobného porušení školního řádu, je na svůj přestupek upozorněn pedagogem,
který přestupek zjistil, domluvou. Žák je upozorněn na nesprávnost svého chování, na správné chování a na
možné důsledky při opakování svého chování. Pedagog informuje o přestupku žáka třídního učitele.
2. Písemný zápis s žákem provádí pedagog zejména v případech opakovaného nebo závažného porušení
školního řádu, obecných pravidel slušného chování, porušování právních norem, poškození majetku školy.
3. Cílem zápisu je identifikovat přestupek žáka, definovat podmínky dalšího chování žáka, informovat
prokazatelně žáka a jeho zákonného zástupce o možných důsledcích nevhodného chování.
4. Zápis se provádí na zvláštní formulář. Obsahuje identifikaci přestupku žáka, informaci o tom, která
ustanovení školního řádu nebo právních norem byla porušena, informaci o formě požadované nápravy,
přijatých opatřeních k nápravě a informaci o možných důsledcích na hodnocení kázně nebo klasifikaci
chování žáka. Součástí je i vyjádření žáka k projednávané věci.
5. Zápis se vyhotovuje v jednom originále a dvou kopiích.
6. Zápis podepisuje pedagog, který jej s žákem sepsal, žák a zákonný zástupce, kterému jsou kopie zápisu
zaslány pro informaci. Jednu kopii podepsanou zákonným zástupcem vrátí žák třídnímu učiteli do 3 dnů od
vydání. Originál uloží třídní učitel do dokumentace žáka, kopii podepsanou zákonným zástupcem předá
výchovnému poradci.

Článek 2
Výchovná opatření
1. V souladu s ustanovením § 31 odst.1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo
jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit, či uložit
ředitel školy nebo třídní učitel.
2. Výchovná opatření se udělují/ukládají průběžně, co nejdříve po splnění důvodu pro jejich udělení/uložení.
A. Pochvaly
1. Pochvala ředitele školy - ředitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné
právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za
mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně
úspěšnou práci. Udělení pochvaly se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno, a do
dokumentace žáka.
2. Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu
ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za
déletrvající úspěšnou práci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace žáka, je sdělena žákovi
a zákonnému zástupci prostřednictvím žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři, na vysvědčení se
neuvádí.
3. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem
žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace žáka.
2.
B. Kázeňská opatření
3.
1. Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí, za
méně závažná porušení školního řádu, nebo neplnění úkolů a termínů. Orientační příklady možného použití:
 občasné vyrušování, nevhodné chování při vyučování,
 opakované, časté zapomínání školních potřeb, vybavení pro tělesnou výchovu, pracovní činnosti,
 neplnění stanovených činností při vzdělávání,
 jednorázové vnesení, držení věci, látek či materiálu zakázaných ve škole.
2. Důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel v průběhu klasifikačního období za, závažnější, či opakovaná
porušení školního řádu, norem slušnosti. Orientační příklady možného použití:
 nevhodné jednání vůči jiným žákům školy a dospělým osobám (např.: zesměšňování, urážky,…),
včetně užívání vulgárních výrazů,
 úmyslné poškození cizí věci, nebo vybavení školy,
 opakované nerespektování pokynů pedagogů,
 nerespektování ustanovení školního řádu při používání mobilních telefonů, neoprávněné pořizování
zvukových nebo obrazových záznamů osob ve škole nebo na akcích pořádaných školou,
 narušování průběhu vyučovací hodiny, nevhodné chování na akcích pořádaných školou,
 podvodné jednání,
 svévolné opuštění školy v době vyučování, nebo místa či objektu, kde probíhá vzdělávání,
 neomluvená krátkodobá absence v rozsahu 2 až 7 hodin,
 opakované vnášení, držení, nebo používání věcí, látek či materiálů zakázaných ve škole.
3. Důtku třídního učitele za opakovaná porušování ustanovení školního řádu vždy předchází projednání
nevhodného chování s žákem, včetně zápisu z tohoto jednání dle článku 1, bod č.4.
4. Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy na základě odůvodněného návrhu předloženého pedagogem
(pedagogy) po projednání v pedagogické radě, zejména za opakovaná a vážná porušení školního řádu –
zvláště za:
 hrubé nevhodné nebo urážlivé chování k zaměstnancům školy nebo žákům,
 fyzické napadení spolužáka, projevy šikany i kyberšikany vůči spolužákovi,
 opakované nerespektování ustanovení školního řádu při používání mobilních telefonů, neoprávněné
pořizování zvukových nebo obrazových záznamů osob ve škole nebo na akcích pořádaných školou,
 opakované narušování průběhu vyučovací hodiny, nevhodné chování na akcích pořádaných školou,
 opakované svévolné opuštění školy v době vyučování, nebo místa či objektu, kde probíhá vzdělávání,
 krádež ve škole, nebo na akci školy související se vzděláváním,
 záměrné poškození majetku školy, zejména za popsání, rozbití, poškození bezpečnostních tabulek
a hasicích přístrojů,
 neomluvenou absenci nad 8 hodin,
 užívání nebo distribuce omamných, návykových látek, alkoholu, cigaret, včetně elektronických
a vapovacích ve škole, nebo na akcích školy souvisejících se vzděláváním,
 příchod do školy pod vlivem návykové látky,
 za opakování přestupků proti těm ustanovením školního řádu, za které již byla žákovi uložena důtka
třídního učitele.
5. V klasifikačním období lze žákovi uložit stejný typ kázeňského opatření opakovaně.
6. Za konkrétní přestupek proti školnímu řádu, právním normám nebo pravidlům slušného chování lze uložit
žákovi jen jedno kázeňské opatření. Opakuje-li žák stejný přestupek později, po již uděleném opatření, lze
uložit kázeňské opatření vyšší nebo uložit opatření opakovaně. Ke skutečnosti, že uložené opatření nemělo
žádoucí účinek, a nevhodné chování se opakovalo, se přihlédne při hodnocení chování na konci
klasifikačního období.
7. Třídní učitel nebo ředitel školy neprodleně oznámí uložení kázeňského opatření a jeho důvody
prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci sdělením přes aplikaci škola onLine nebo na
určeném formuláři. Uložení kázeňského opatření zaznamená třídní učitel ihned do dokumentace žáka.
O uložení napomenutí nebo důtky třídního učitele informuje třídní učitel bezodkladně ředitele školy
a školního metodika prevence.
8. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním
žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem. Dopustí-li se žák
takového jednání, oznamuje ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu
zastupitelství.

Článek 3
Klasifikace chování
1. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
2. Klasifikaci chování žáků provádí třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními
pedagogickými pracovníky. O žácích hodnocených v klasifikačním období sníženou známkou z chování
informuje třídní učitel pedagogickou radu.
4. A. Stupně hodnocení chování
1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení
stupni:
 1 – velmi dobré,
 2 – uspokojivé,
 3 – neuspokojivé.
5. B. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování
1. Stupeň 1 (velmi dobré)
 Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se
dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2. Stupeň 2 (uspokojivé). Tímto stupněm je žák hodnocen vždy, jestliže:
 bez dovolení opustil budovu školy v době vyučovací doby stanovené rozvrhem;
 v klasifikačním období zameškal vlastním zaviněním neomluveně 10 až 20 vyučovacích hodin.
3. Druhým nebo třetím stupněm z chování je žák hodnocen v těchto případech:
 chování žáka je dlouhodobě, v klasifikačním období, přes upozornění nebo uložená kázeňská opatření
v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu,
 dopustí-li se závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo pravidlům vymezeným ve
školního řádu;
 opakovaně záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy narušováním výuky nebo školních
akcí;
 byla mu prokázána krádež ve škole nebo na akci školy;
 výchovná opatření udělená třídním učitelem v průběhu klasifikačního období byla neúčinná - pro stejné
chování musela být použita i důtka ředitele školy;
 ohrožoval bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob;
 prokazatelně se dopustil šikany vůči jiným osobám ve škole;
 byl přistižen při pořizování zvukového nebo obrazového záznamu záznamovým zařízením v budově
školy, na akcích školy, jež nebyl schválen a je v rozporu s etikou;
 používá ve škole a na akcích školy vulgární nebo rasistické výrazy nebo symboly;
 důtka ředitele školy za přestupek v průběhu klasifikačního období byla neúčinná, žák ve stejném
nevhodném chování nadále pokračoval.;
 podvody v sešitech a jiných písemnostech (přepisování známek, falšování podpisu …),
 držení a přechovávání věcí majících charakter zbraně ve škole, nebo na akcích pořádaných školou,
 držení alkoholu, omamných, psychotropních nebo jiných nebezpečných látek ve škole, nebo na akcích
pořádaných školou.
O výsledném stupni je rozhodnuto po posouzení rozumových schopností žáka, míry a závažnosti provinění
nebo přestupku a posouzení toho, jak žák svým chováním reagoval na uložená kázeňská opatření. V případě,
že při posouzení dle předchozí věty není žák hodnocen třetím stupněm, je hodnocen druhým stupněm
z chování.
4. Třetím stupněm z chování je žák hodnocen vždy, jestliže:
 byl přistižen při kouření, používání alkoholu, používání jiných toxických a návykových látek ve škole,
v areálu školy nebo na akcích pořádaných školou;
 se dostavil do školy nebo na akci školy pod vlivem alkoholu nebo návykových látek;
 zveřejňoval nebo rozesílal zvukový nebo obrazový záznam osob pořízený v prostorách školy nebo na
školních akcích bez předchozího souhlasu všech dotčených osob;
 fyzicky napadl spolužáka a způsobil mu zranění;
 v klasifikačním období zameškal vlastním přičiněním neomluveně 21 a více vyučovacích hodin;
 fyzicky nebo hrubým slovním způsobem napadl zaměstnance školy.
Část III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

Článek 1
6. Komisionální zkouška
1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
 má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého
pololetí,
 při konání opravné zkoušky,
 při přezkoušení žáka plnícího povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR.
2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu
ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
 předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného
předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
 zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný
vyučující daného předmětu,
 přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění
protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

Článek 2
7. Přezkoušení žáka
1. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných
důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
2. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví
komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel
školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
Strana 33
Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace
3. V případě přezkoušení na žádost zákonného zástupce se při změně celkového hodnocení na konci prvního
nebo druhého pololetí žákovi vydá nové vysvědčení.
4. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
5. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
6. Třídní učitel zapíše do dokumentace žáka poznámku o vykonaných zkouškách, vydá žákovi vysvědčení
s datem poslední zkoušky.

Článek 3
8. Opravná zkouška
1. Opravné zkoušky konají:
 žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů, mimo předmětů s výchovným
zaměřením, a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
 žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termíny konání
opravných zkoušek stanoví ředitel školy do 28.června. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu
opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze
závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do
15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě
znovu do devátého ročníku.
4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném
pololetí.
5. Konání opravné zkoušky se zaznačí do dokumentace žáka.
Část IV. Hodnocení žáků individuálně vzdělávaných a žáků
plnících školní docházku ve škole mimo území ČR

Článek 1
9. Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků dle §41 zákona č.561/2004 Sb.
1. Přezkoušení individuálně vzdělávaného žáka se koná vždy jednou za pololetí – v lednu a červnu.
2. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získá učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :
 kontrolní písemnou zkouškou z českého jazyka (diktát, znalost mluvnice a gramatiky), matematiky
případně i jiných předmětů,
 kontrolou dovednosti čtení,
 ústním přezkoušením,
 kontrolou předložených výtvarných a rukodělných prací,
 pohovorem s žákem a vzdělavatelem o dovednostech a schopnostech,
 analýzou různých předložených dokumentů o práci a činnosti žáka.
3. Konečné hodnocení vychází z návrhu klasifikace předložené vzdělavatelem dítěte a ze zjištění znalostí při
přezkoušení žáka.
4. Při hodnocení úrovně znalostí, schopností a dovedností žáka se využijí kritéria pro hodnocení stanovená
v části I., článek 4.
5. Přezkoušení žáka provádí určený učitel s kvalifikací na daný stupeň základní školy.
6. Žák je hodnocen a klasifikován ze všech předmětů učebního plánu v rozsahu stanoveném školním
vzdělávacím programem, není-li z některého předmětu uvolněn.

Článek 2
10.Hodnocení žáků plnících povinnou školní docházku na škole mimo území ČR
1. Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR, konají zkoušky z vybraných předmětů
ve škole nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
2. Žák koná zkoušku z těchto předmětů:
 ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
 v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se
k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání,
 na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru
Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis,
stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraniční
škole. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se Školním vzdělávacím
programem školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel s dostatečným časovým
předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
4. Při hodnocení úrovně znalostí, schopností a dovedností žáka se využijí kritéria pro hodnocení stanovená
v části I., článek 4.
5. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních
roků. Zkouška je komisionální.
6. Termín konání zkoušky dohodne ředitel školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila
nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi
zákonným zástupcem žáka a ředitelem školy, stanoví termín zkoušky ředitel.
7. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel náhradní termín
zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška
koná.
8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli školy vysvědčení žáka za příslušný ročník
zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné
vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku,
předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního
vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového
hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření
zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností
o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
9. Po vykonání zkoušek vydá ředitel školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování.
Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle §38 školského zákona".