Školní řád, Základní škola a Mateřská škola Albrechtice

Školní řád

Část I. Všeobecná ustanovení Školní řád základní školy je zpracován na základě § 30 zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších změn.

1. Práva a povinnosti školy, žáků, pedagogů a zákonných zástupců jsou upraveny právními předpisy, zejména zákonem č. 561/2004 Sb., zákonem č.563/2004 Sb., a zákonem č. 89/2012 Sb. Práva a povinnosti, které tyto a další zákony upravující, jsou ve škole respektovány. Naplňování práv a plnění povinností je požadováno po pracovnících školy, žácích i zákonných zástupcích žáků.
2. Školní řád základní školy (dále jen škola) upravuje: • provoz a vnitřní režim školy; • podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole zejména v oblastech chování, docházky, zacházení s majetkem školy, ochrany zdraví a plnění pravidel vnitřního režimu školy, vzájemné vztahy s pedagogickými pracovníky. • podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí; • podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků; • pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.
3. Definování obsahu pojmů šikana a kyberšikana: • Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci, či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. • Kyberšikana je šikana prováděná prostřednictvím elektronických médií (počítače, tablety, mobilní telefony, sociální sítě, emaily, sms zprávy apod.), které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození (vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.) jiného uživatele těchto médií. Oběť vnímá to, co se děje, jako nepříjemné a ubližující.
4. Pro potřeby tohoto školního řádu, včetně pravidel pro hodnocení, je pod pojem kouření zahrnuto kouření všech druhů tabákových výrobků, kouření elektronických cigaret a vapování. Část II. Provoz a vnitřní režim školy Článek 1 Zpřístupnění prostor školy 1. Do prostor školy vchází žáci i cizí osoby, včetně zákonných zástupců žáků, výhradně hlavním vchodem. Ten také používají k odchodu z budovy. 2. Hlavní budova školy je pro pracovníky školy otevřena od 6:00 hod. Provoz ve školní budově (mimo úklid) končí v 17:00 hodin. 3. Pro žáky je hlavní budova školy přístupna od 6:50 do 14:00 hodin. 4. Od 14:00 do 17:00 je přístup do školy umožněn žákům pouze za účelem výuky a organizované mimoškolní činnosti. Žáky vpouští do školy zaměstnanec, který vede činnost. Činnost prováděnou po 17. hodině je nutno předem sjednat s ředitelem školy.
5. Zákonným zástupcům žáků a ostatní návštěvníkům školy je vstup do budovy v době od 7:00 do 14:00 hodin. Vpuštění zajišťuje referentka školy nebo jiný zaměstnanec školy, je-li s ním vstup domluven. Strana 1 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace
6. Zákonní zástupci žáků a veřejnost mají do školy po 14. hodině přístup pouze tehdy, je-li jejich přítomnost ve škole předem projednána a dohodnuta s některým zaměstnancem školy nebo smluvně.
7. Provoz tělocvičen školy je organizován od 6:55 do 21:00 hod.
8. V době školních prázdnin a v době volných dnů vyhlášených ředitelem školy jsou prostory školy pro žáky a veřejnost uzavřeny. Výjimky povoluje ředitel školy.
9. Provozní dobu školy lze v jednotlivých případech upravit po projednání s ředitelem školy. Článek 2 Délka vyučovacích hodin, přestávek, rozvrh zvonění a způsob výuky 1. V budově školy je zajišťováno zvonění ve všech jejich prostorách. 2. Pět minut před začátkem první a třetí vyučovací hodiny je zařazeno přípravné zvonění. 3. Délka vyučovací hodiny je 45 minut. 4. Ve třídách 1. až 3. ročníku mohou učitelé upravovat délku vyučovacích hodin a rozvržení vyučovacích předmětů dle potřeby žáků. Délka vyučovacího bloku nesmí přesáhnout 45 minut a délka přestávky nesmí být kratší než 10 minut. Jedna z přestávek musí být v délce nejméně 20 minut. 5. Dopolední vyučování probíhá od 7:45 hodin do čtvrté, páté nebo šesté vyučovací hodiny podle denního rozvrhu žáků. 6. Odpolední vyučování může být organizováno maximálně do 17:00 hodin. Začíná nejdříve šestou vyučovací hodinou. Délka přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním musí být minimálně 30 minut. 7. Mimořádně může probíhat výuka již od 6:55 hodin. V době od 6:55 do 7:40 hod. mohou být rovněž organizovány třídnické hodiny, laboratorní práce a jiné vzdělávací aktivity vyžadující dělení třídy, skupinové nebo individuální vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (předmět speciální pedagogické péče) a mimořádné přesuny výuky z okrajových hodin dopoledního nebo odpoledního vyučování. 8. Žáci 1. až 4. ročníku mohou mít v jednom sledu maximálně pět vyučovacích hodin, žáci 5. až 9. ročníku maximálně šest vyučovacích hodin. 9. Výuka plavání je zařazována do 2. a 3. ročníku a odpovídá předmětu tělesná výchova.
10. Předměty, u nichž to vyžaduje charakter výuky, mohou být zařazovány jako dvouhodinové bloky (výtvarná výchova, tělesná výchova, volitelný předmět). Dvouhodinový blok se skládá ze dvou bezprostředně po sobě jdoucích vyučovacích hodin stejného předmětu. Po ukončení dvouhodinového bloku se nerealizovaná přestávka připojuje k přestávce před následující hodinou. V případě, že dvouhodinová výuka probíhá ve 2. a následně 3. vyučovací hodině, je respektována velká, dvacetiminutová přestávka mezi oběma hodinami.
11. V případě příznivého počasí a rozptylových podmínek mohou žáci o přestávce po druhé vyučovací hodině setrvávat v místech určených pro pobyt venku v areálu školy. Období, ve kterém jsou přestávky venku organizovány, určuje ředitel školy.
12. Časový rozvrh vyučovacích hodin a přestávek je uveden v příloze.
Článek 3 Používání šatních skříněk 1.
Pro otevření a uzamčení šatní skříňky slouží individuální kód. Kód si vytváří žák při prvním použití skříňky. Vytvořený kód nikomu jinému žák nesděluje. Vlastní kód si může žák v průběhu roku libovolně měnit. 2. Dveře skříňky žáci otevírají jen na dobu, kdy do skříňky ukládají své věci, jinak jsou dveře zavřeny a uzamčeny. Dveře musí být uzamčeny i tehdy, jestliže ve skřínce nejsou uloženy žádné věci. 3. Je zakázáno jakýmkoli způsobem upravovat skříňky, cokoli na ně lepit, malovat apod., a to zevnitř i zvenku. Jediná přípustná výzdoba je na vnitřní straně skříňky pomocí magnetů. Zakázáno je rovněž odstraňování nebo měnění číselného označení skříněk. Poškození skříňky bude posuzováno jako poškození zapůjčeného majetku školy a bude dáno viníkovi k úhradě. 4. Žáci udržují ve své skřínce pořádek a neukládají do skříněk žádné potraviny a nebezpečné látky. 5. V pátek a před dny prázdnin žáci svou skříňku vyklízí. Strana 2 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace 6. Skříňka může být otevřena v přítomnosti žáka nebo v případě nebezpečí z prodlení v přítomnosti dvou svědků za účelem kontroly dodržování školního řádu, bezpečnosti, požární ochrany nebo hygienických předpisů. 7. Za účelem úklidu může být skříňka otevřena správními zaměstnanci v pátek po ukončení vyučování a v době prázdnin. 8. Nemůže-li žák svou vlastní skříňku z nějakého důvodu otevřít, kontaktuje s žádostí o pomoc školníka, nebo ředitele školy.

Část III. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků

Článek 1 Všeobecná pravidla

1. Ve škole a při všech činnostech organizovaných školou je respektována Úmluva o právech dítěte.
2. Žáci všem dospělým osobám při komunikaci vykají. Zaměstnanci školy žákům tykají.
3. Osobní údaje žáka a jeho zákonného zástupce, poskytnuté škole na základě požadavků školského zákona, nebo na vyžádání školy, jsou chráněny a je s nimi nakládáno v souladu s GDPR.
4. Každý žák má možnost vyjádřit slušnou formou svůj osobní názor. Vyjádření názoru nemůže narušovat a blokovat průběh výuky.
5. Každý žák má možnost předložit podnět či připomínku k průběhu a organizaci vzdělávání i k organizaci chodu školy vedení školy a jeho podněty a připomínky s ním budou projednány.
6. Žák je oprávněn vznášet dotazy týkající se učiva a žádat pomoc a radu i mimo vyučovací hodinu.
7. Žáci do školy nenosí cenné předměty a věci, které nejsou potřebné k vyučování. Do školy nepřináší věci, které mohou ohrožovat zdraví nebo narušovat výuku.
8. Dojde-li v průběhu vyučování nebo akce školy ke ztrátě, hlásí tuto žák ihned vyučujícímu nebo jiné dospělé osobě.
9. Žák může uplatňovat náhradu za škody, které vznikly ztrátou prokazatelně vnesených věcí, pokud byly uloženy na místě k tomu určeném. O náhradu žádá prostřednictvím školy. Osobní věci, které žák neodložil na místě k tomu určeném, nosí žák u sebe, má je pod svým dohledem a nese za ně zodpovědnost.
10. V budově a zařízeních školy žáci slušně a hlasitě zdraví všechny dospělé osoby při prvním setkání 11. Žák vystupuje slušně vůči všem vyučujícím, zaměstnancům školy a všem osobám, které se ve škole pohybují.
12. Žáci se k sobě chovají slušně, při komunikaci mezi sebou nepoužívají hrubé nebo vulgární vyjadřování, neurážejí sebe navzájem ani jiné, nepřítomné, osoby.
13. Není dovoleno šikanování ani žádné jiné slovní nebo fyzické napadání spolužáků. Je zakázána kyberšikana.
14. Případné konflikty mezi sebou řeší žáci ihned projednáním s pedagogickým zaměstnancem školy (třídním učitelem, dohlížejícím, vyučujícím, školním metodikem prevence, výchovným poradcem). Postupují podle pravidel uvedených v části III, článek 2 Školního řádu.
15. Žákovi, který se dopustil šikany nebo opakovaně fyzicky, slovně nebo jiným způsobem napadá ostatní žáky školy, může být, po projednání s jeho zákonným zástupcem, stanoven odlišný režim činnosti v době přestávek a omezen jeho pohyb ve třídě a na chodbách školy tak, aby nedocházelo k jeho nekontrolovaným kontaktům s ostatními žáky. Ze stejných důvodů mohou být přijata i režimová opatření k používání WC a jiných společných prostor.
16. Žáci dbají o bezpečnost svou i spolužáků, neprovádí žádnou pedagogem nezadanou činnost, kterou by mohli ohrozit sebe nebo spolužáky.
17. Žáci v době vyučování a o přestávkách respektují pokyny pracovníků školy a řídí se jimi.
18. Ve školní budově se žáci o přestávkách pohybují pouze chůzí.
19. Relaxační činnosti s užitím školních herních zařízení mohou žáci provádět v době přestávek, podle pokynů pedagogů. Je-li pro zařízení stanoven rozpis užívání, řídí se tímto rozpisem.
20. Žákům není dovoleno z bezpečnostních důvodů vylézat nebo sedat na okenní parapety, sedat na zábradlí před radiátory, otevírat velká okna v učebnách školy. Velká okna v učebně smí žáci otevřít pouze na pokyn a pod dohledem vyučujícího. Žákům není dovoleno otevírat a zavírat jakákoli okna na WC a na chodbách.
21. Žák respektuje a dodržuje řády odborných učeben, včetně tělocvičen, a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen. Strana 3 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace
22. Pedagog může žákovi zakázat hru na školním herním zařízení v době přestávky (např. stolní tenis), jestliže jeho obuv pro hru není bezpečná, nebo chová-li se způsobem, který ohrožuje jeho zdraví nebo zdraví ostatních žáků.
23. Při jakémkoli poranění, úrazu či příznacích onemocnění musí žák ihned informovat vyučujícího nebo nejblíže dosažitelného dospělého pracovníka školy.
24. Je-li nutné podávat v průběhu pobytu žáka ve škole žákovi léky, zajišťuje jejich podávání zákonný zástupce. Na ozdravném pobytu nebo dlouhodobých výjezdních akcích zajišťuje podávání léků zdravotník, dle písemně předaných instrukcí od zákonného zástupce žáka.
25. Je-li žákovi předána písemná informace nebo sdělení pro zákonného zástupce, do 3 dnů školního vyučování, od jejího vydání, předloží třídnímu učiteli potvrzení o tom, že zákonný zástupce informaci nebo sdělení obdržel. Za potvrzení se považuje podpis zákonného zástupce u sdělení v žákovské knížce nebo podpis na sdělení zasílaném na zvláštním formuláři.
26. Žákům je zakázáno nošení, držení a užívání návykových látek, pití alkoholu a kouření ve škole, areálu školy a na školních akcích.
27. Žákům je zakázáno přinášet do školy nebo na školní akce pyrotechnické výrobky a věci, které mohou sloužit jako zbraně.
28. Žákovi nelze odebrat jeho osobní věci. Výjimkou jsou případy, kdy osobní věc je žákem použita k ohrožování zdraví svého nebo ostatních žáků, k narušení výuky, k porušování práv osobní svobody jedince, nebo skupiny, včetně zobrazování a natáčení osob bez jejich výslovného souhlasu či ohrožování kyberšikanou.
29. Mobilní telefony, přehrávače, chytré hodinky, tablety, notebooky smí žáci nosit do školy jen, pokud jim to povolí jejich zákonný zástupce. Ve škole smí žáci tato zařízení používat jen v době přestávek, a to jen tak, aby nebyl narušován průběh přestávky (tj. k telefonování, posílání SMS, poslechu hudby do sluchátek, apod.) a nebylo porušováno soukromí jiných osob. Ve vyučovací hodině musí být uvedená zařízení včas zcela vypnuta, uložena ve školních taškách, pokud vyučující výslovně neurčí z výukových důvodů jinak. Na akcích školy (divadlo, besedy, přednášky apod.) musí být vždy zařízení zcela vypnuta a uschována tak, aby bylo zamezeno s nimi manipulovat. V případě nepovoleného použití zařízení ve vyučovací hodině může vyučující přístroj žákovi odebrat na dobu do konce vyučovací hodiny. Po ukončení vyučovací hodiny jej vrátí žákovi. Je nepřípustné připojovat vlastní zařízení k elektrickému rozvodu školy.
30. Žákům je zakázáno používat jakákoli záznamová zařízení k fotografování, nahrávání obrazu nebo zvuků jiných osob bez předchozího písemného souhlasu zaznamenávaných osob. V případě zaznamenávání nezletilých je nutný souhlas jejich zákonných zástupců.
31. Vlastní mobilní telefon, přehrávač, tablet, notebook a hodinky jsou osobní věci žáka. Za jejich ztrátu ve škole nebo na školní akci odpovídá škola jen tehdy, byly-li tyto žákem předány do úschovy škole. Do úschovy se věci předávají tak, že žák osobně předá věc pedagogovi, který ji na určeném místě uschová. Po ukončení činnosti, vyučovací hodiny, nejpozději při ukončení výuky v daný den je žákovi vydána věc zpět. Uložení osobní věci v šatně, šatní skříňce, v aktovce, ve třídě, apod. není považováno za předání věci do úschovy.
32. Žákům není dovoleno brát si nebo užívat cizí věci bez předchozího svolení jejich majitele.
33. V budově školy nenosí žák na hlavě čepici ani jinou pokrývku hlavy, včetně kapuce.
34. V případě nemoci a zejména při možném infekčním onemocnění žák nechodí do školy a podrobuje se léčení. Zjistí-li pedagog, že žák ve škole je nemocný, má příznaky infekčního onemocnění nebo je napaden parazity vyzve neodkladně zákonného zástupce k vyzvednutí žáka. Zákonný zástupce zajistí rychlé vyzvednutí a lékařskou péči.
35. O informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání, žádá žák přímo, nebo prostřednictvím aplikace ŠoL, příslušného zaměstnance školy, podle charakteru svého požadavku.
36. Žáci s diagnostikovanými speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzděláváni v souladu s doporučením školského poradenského zařízení. Obsah a metody vzdělávání odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem. K jejich vzdělávání jsou ve škole vytvořeny nezbytné a doporučené podmínky.
37. Při přestupu žáka z jiné školy zjistí vyučující jednotlivých předmětů rozdíly ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti ŠVP. Vyučující jsou nápomocni žákovi a zákonným zástupcům žáka ve zvládání odstranění rozdílů.
38. Ve školní družině se žáci řídí právy a povinnostmi žáka navštěvujícího školní družinu, které jsou uvedeny ve „Vnitřním řádu školní družiny“.
39. Ve školní jídelně se žáci řídí „Vnitřním řádem školní jídelny“.

Článek 2 Pravidla pro řešení sporu mezi žáky

1. Svým chováním nevyvolává žák konflikty s jinými žáky. Za neúmyslné činy se spolužákovi omluví. 2. Pokud s jiným žákem nesouhlasí, sdělí mu žák klidně svůj názor a rozhovor ukončí. 3. Jedná-li se o spor se spolužákem, požádají společně o jeho vyřešení pedagoga, který spor rozsoudí. Rozhodnutí pedagoga žáci plně respektuji. 4. V žádném případě žák nesmí, při jednání s jiným žákem či pedagogem, používat hrubé a neslušné výrazy, urážky a nikdy nesmí nikoho fyzicky napadat (plácat rukou, podrážet nohy, kopat, bít, plivat a podobně). 5. Žák nesmí ničit, brát nebo poškozovat cizí věci (věci jiných žáků, učebnice, školní pomůcky, vybavení třídy a jiné). 6. Pokud žákovi někdo ubližuje fyzicky, slovně jej uráží nebo mu bere či ničí věci, IHNED se musí obrátit na nejbližšího pedagoga a oznámit mu to. Sám NESMÍ oplácet. Pokud se na pedagoga neobrátí, bude při pozdějším šetření pracováno s tím, že žák sám spor začal, nebo vědomě nesplnil toto ustanovení pravidel. 7. Pokud je žák svědkem nesprávného chování, musím jej IHNED oznámit nejbližšímu pedagogovi. Pokud to neudělá, sám se vystavuje postihu.

Článek 3 Docházka do školy, absence a její omlouvání

1. Povinnou školní docházku plní žák tak, že se účastní všech forem povinného vzdělávání v rozsahu stanoveném Školním vzdělávacím programem. Žák se povinně účastní výuky předmětů dle rozvrhu hodin pro svou třídu, vzdělávacích a výchovných akcí pořádaných školou jako součást vzdělávacího procesu, a třídnických hodin. 2. V případě, že si žák, se souhlasem svého zákonného zástupce, zvolí nepovinný předmět, pak se jej účastní, v době stanovené rozvrhem hodin, po celé klasifikační období. 3. Žáci chodí do školy včas. Pozdní příchod musí být řádně omluven. Za pozdní příchod je považován: • příchod žáka do učebny po zahájení vyučovací hodiny dopoledního nebo odpoledního vyučování, je-li hodina zahájena v čase podle rozvrhu hodin, • příchod na sraz na konání školní vzdělávací akce po čase určeném pro sraz. 4. Nestihl-li žák odchod třídy na školní akci konanou mimo školu, nebo se této akce neúčastní z jiného důvodu, dostaví se do školy, kde bude zařazen do náhradní třídy. 5. V případě absence žáka informuje zákonný zástupce žáka do tří dnů telefonicky, nebo vzkazem prostřednictvím aplikace ŠoL, třídního učitele o důvodech a předpokládané délce absence. 6. Po návratu do školy předloží žák do dvou dnů školního vyučování třídnímu učiteli omluvenku. Pokud tak neučiní, je absence považována za neomluvenou. Pro omlouvání slouží výhradně omluvný list v papírové žákovské knížce nebo deníčku. 7. K lékařským ošetřením a prohlídkám se žáci objednávají na dobu mimo vyučování. Je-li nutné absolvovat prohlídku v době, kdy probíhá vyučování, pak po ukončení prohlídky, není-li žák uznán za nemocného, se žák vrací do školy a absolvuje zbytek vyučování dle rozvrhu hodin. 8. Nemůže-li se žák účastnit výuky z předem známých důvodů, oznámí zákonný zástupce tuto skutečnost třídnímu učiteli alespoň jeden vyučovací den předem písemně, sdělením v žákovské knížce nebo prostřednictvím aplikace ŠoL. Sdělení bude obsahovat důvod, dny, ve kterých se žák nebude účastnit výuky. Sdělení prostřednictvím ŽK bude opatřeno podpisem zákonného zástupce žáka. Třídní učitel potvrdí přijetí informace. 9. Oznámení dle bodu č. 8 nenahrazuje omluvenku. Po návratu do školy musí žák předložit zákonným zástupcem podepsanou omluvenku (viz. bod č. 6). 10. Opustit školu v době vyučování může žák pouze na propustku podepsanou třídním učitelem, nebo jeho zástupcem, vystavenou na základě oznámení zákonného zástupce dle bodu č.8, nebo v doprovodu zákonného zástupce, případně jim písemně pověřené zletilé osoby. 11. Při opakovaných podezřelých absencích žáka a v případě více než deseti neomluvených hodin informuje třídní učitel školního metodika prevence. Překročí-li počet neomluvených hodin za pololetí 20 hodin, informuje školní metodik prevence odbor sociálně právní ochrany dětí. Strana 5 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace 12. V případě častých absencí žáka dokládá rodič, na žádost třídního učitele, k omluvence i potvrzení o důvodu absence. Za doložení důvodu absence se považuje: • zápis délky trvání nemoci s razítkem a podpisem ošetřujícího lékaře v žákovské knížce, či na zvláštním formuláři vystaveném lékařem; • písemně doložený a potvrzený důvod absence, pokud je absence z důvodu účasti na svatbě nebo pohřbu v rodině, nebo na akci pořádané organizací, již je žák členem. 13. O povinnosti zákonného zástupce doložit důvody absence rozhoduje třídní učitel po projednání s ředitelem školy. Rozhodnutí je zákonnému zástupci sděleno prokazatelně. Nedoloží–li zákonný zástupce k omluvence i důvody absence žáka, bude absence, po dvou dnech od návratu žáka do školy, považována za neomluvenou. 14. Režim přítomnosti a činnosti žáka uvolněného z některého z předmětu se řídí obsahem rozhodnutí o uvolnění. Uvolnění žáka z předmětu povoluje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce, zejména ze zdravotních, nebo zvlášť závažných důvodů, po zvážení závažnosti důvodů pro uvolnění. V případě žádosti o uvolnění z tělesné výchovy na pololetí nebo školní rok je nutnou podmínkou doložení posudku vydaného registrujícím lékařem žáka. 15. Zařazení žáka do mimoškolních kurzů, kroužků a jiných aktivit není a nemůže být důvodem pro jeho neúčast na povinném vzdělávání a vzdělávacích akcích školy, které jsou součástí povinného vzdělávání dle školního vzdělávacího programu.

Článek 4 Pravidla spojená s provozem školy

1. V každé třídě je ustanovena žákovská samospráva a týdenní služba. Úkoly členům samosprávy a služby stanovuje třídní učitel přiměřeně k věku žáků. 2. Žáci se po příchodu do školy přezují v prostoru šatny do přezůvek, boty a oblečení si uloží do šatny nebo vlastní šatní skříňky a neprodleně odchází do třídy. 3. Všechny věci potřebné pro výuku v daný den, si berou žáci s sebou do třídy hned při příchodu do školy. 4. Do prostor školy vstupují žáci hlavním vchodem, ten používají i k odchodu. 5. Před začátkem první vyučovací hodiny je žákům umožněn vstup do školy od 7:30 hodin. 6. Před nultou hodinou přichází žáci na vyučování v čase a na místo dle pokynů vyučujícího. 7. Mezi dopoledním a odpoledním vyučováním mohou žáci opustit prostory školy. Pokud v uvedené době zůstávají ve škole, čekají na následnou výuku výhradně v prostoru šaten (u šatních skříněk), kde je zajištěn dohled. Nezdržují se ve třídách ani v jiných prostorách školy. Přístup na WC je žákům v této době umožněn s vědomím dohlížejícího pedagoga. 8. V době přestávek pobývají žáci jen v podlaží, kde se nachází jejich třída, a nezdržují se na schodištích. Není povoleno pohybovat se v prostoru šaten. Výjimku povoluje dohlížející pedagog. 9. Velké přestávky využívají žáci zejména k tomu, aby se najedli. Žáci bezdůvodně neopouští pavilón, v němž mají třídu. Po přípravném zvonění v 9:40 se žáci vrací do svých tříd. 10. Je-li velká přestávka venku, mohou žáci odejít do určených prostor v areálu školy, kde se řídí pokyny dohlížejících učitelů a neopouští vyhrazený prostor. Žákům, kteří nemají zájem o pobyt venku, je umožněno zůstat v budově školy. 11. Žák musí být po zvonění na vyučovací hodinu ve třídě, koná-li se výuka v jeho kmenové třídě, nebo musí čekat před odbornou učebnou. 12. Do odborných učeben, nebo učeben pro dělenou výuku se žáci přesouvají samostatně, nejdříve dvě minuty před zahájením vyučovací hodiny. Na výuku tělesné výchovy se žáci 2. stupně přesouvají do pavilonu tělocvičen samostatně, nejdříve 5 minut před zahájením vyučovací hodiny. Za stejných podmínek se do tělocviku mohou přesouvat i žáci 4. a 5. ročníku, vyžaduje-li si to organizace výuky, nebo personální obsazení výuky a souhlasil–li s tím ředitel školy. 13. Do odborných učeben, včetně tělocvičen, vstupují žáci pouze na vyzvání vyučujícího. Na vstup čekají před učebnou, nebo v určeném prostoru (např. šatny u tělocvičen). V odborné učebně se žáci řídí řádem učebny. 14. V době vyučování a o přestávkách nesmí žáci odcházet ze školy. V době akcí konaných mimo školu není dovoleno vzdalovat se z místa akce, nebo míst určených doprovázejícím učitelem. 15. Do prostoru šaten odcházejí všichni žáci v doprovodu učitele. Ti žáci, kteří odcházejí domů, se obléknou, obují a opustí prostor školy. Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně, si odloží věci do prostoru šaten, šatny, nebo své šatní skříňky. Do jídelny odvádí žáky z prostoru šaten vyučující. 16. Žákům není dovoleno obědvat ve školní jídelně v době malých přestávek mezi dvěma po sobě bezprostředně následujícími vyučovacími hodinami. Strana 6 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace 17. Do ředitelny, sborovny, kanceláří a kabinetů vstupují žáci po zaklepání a vyzvání ke vstupu. 18. Nepřijde-li vyučující do tří minut po zvonění do třídy, ohlásí služba tuto skutečnost vedení školy. 19. Žákům je zakázáno vpouštět do prostor školy jakékoli osoby. 20. Přijede-li, se souhlasem svého zákonného zástupce, žák do školy na kole, uzamkne kolo ve stojanu na dvoře školy.

Článek 5 Průběh výuky a příprava na vyučování

1. Žáci se účastní všech vyučovacích hodin podle rozvrhu hodin, vzdělávacích akcí, které jsou zařazeny jako součást výuky. 2. Byl-li žák nepřítomen ve výuce jednu vyučovací hodinu předmětu, informuje se sám po návratu do školy u spolužáků, případně vyučujícího předmětu o probíraném učivu a úkolech. Byl-li nepřítomen delší dobu, provede totéž nejpozději do 3 dnů. 3. Žákovi, který se nezúčastnil výuky z důvodu nemoci, je umožněno požadovat na vyučujícím vysvětlení probraného učiva. Vysvětlení probíhá formou konzultace po předchozí přípravě žáka. 4. Žáci nosí denně do školy papírovou žákovskou knížku, kterou mají obalenou a zřetelně označenou svým jménem. Týdně ji předkládají rodičům k podpisu. 5. Žákům je zakázáno jakýmkoli způsobem měnit údaje, hodnocení a jiná sdělení zapsaná vyučujícím do ŽK, sešitu, kontrolní práce apod. 6. Na začátku vyučovací hodiny zdraví žáci vyučujícího tím, že vstanou. 7. Ve vyučovací hodině se žáci chovají slušně, neruší průběh výuky nevhodnými slovními nebo jinými projevy a plní pokyny vyučujícího. 8. Ve vyučovací hodině neruší žáci v práci své spolužáky. Potřebuje-li žák radu nebo vysvětlení od vyučujícího, dá svůj zájem najevo tak, že se přihlásí zvednutím ruky. Vyžaduje-li si to charakter práce ve vyučovací hodině a použité metody, může učitel pro danou vyučovací hodinu upravit pravidla chování žáků. 9. V odborných učebnách, tělocvičně, na školním hřišti, při práci na pozemku, v dílnách a žákovské kuchyňce se žáci řídí zvláštními řády, se kterými jsou seznámeni v první vyučovací hodině. 10. V tělesné výchově, výtvarné výchově a pracovních činnostech mohou žáci cvičit nebo pracovat jen v bezpečném oblečení a obuvi. Bez bezpečného oblečení nebo obuvi žák nesmí sportovní nebo pracovní činnosti vykonávat. O tom, zda je oblečení a obuv bezpečná rozhoduje vyučující, který v případě, že žákovi zakáže účastnit se činností ve vyučovací hodině, ihned prostřednictvím žákovské knížky informuje zákonného zástupce žáka. I přesto, že žák v hodině necvičí, nebo nepracuje, je v hodině přítomen a vykonává činnost podle pokynu vyučujícího. V třídní knize je evidován jako přítomen. 11. Je-li žák uvolněn z výuky některého předmětu, řídí se jeho pobyt ve škole, ve vyučovací hodině a jeho činnost v době výuky předmětu, ze kterého je uvolněn, rozhodnutím ředitele školy o uvolnění žáka. 12. Žáci si nosí do výuky vyučujícím určené školní potřeby, učebnice, sešity a případně i další materiál potřebný pro realizaci vzdělávání. 13. Před zahájením vyučovací hodiny si žáci připraví na lavici všechny školní potřeby a učebnice potřebné k výuce předmětu. Stěhují-li se žáci do jiných učeben, berou si s sebou všechny věci potřebné pro výuku předmětu. Ostatní věci (aktovku, školní batoh) si mohou ponechat v kmenové učebně, kterou určený žák uzamkne. 14. Žáci, kteří zapomněli některou školní potřebu, nebo úkol, se řádně omluví vyučujícímu na začátku vyučovací hodiny. 15. Žáci zpracovávají domácí úkoly v rámci své domácí přípravy v rozsahu, který určil vyučující. Domácí úkoly odevzdávají vyučujícímu ve stanoveném termínu. Na dobu školních prázdnin, svátků a volných dnů nelze žákům domácí úkoly zadávat. 16. V průběhu vyučování udržují žáci pořádek na svém pracovním místě a v jeho okolí. 17. Žáci dodržují zasedací pořádek stanovený třídním učitelem nebo příslušným vyučujícím. 18. Žák se řídí pokyny vyučujícího jak ve vyučovací hodině, tak v době přestávek, tak i při dalších činnostech souvisejících se vzděláváním. 19. Žák nenarušuje svým chováním průběh vyučovací hodiny. O slovo se hlásí zvednutím paže, nebo jiným signálem, pokud byl vyučujícím zaveden. Hovoří jen tehdy, je-li vyvolán, nebo je-li to součástí činnosti, kterou provádí na pokyn vyučujícího. Na akcích pořádaných mimo školu, které jsou součástí vzdělávání, se žáci řídí přesně pokyny doprovázejících pedagogů. Žák žádným způsobem nenarušuje průběh akce. Při dopravě na akci se v hromadných dopravních prostředcích chová slušně a neruší cestující.

Článek 6 Nakládání s majetkem školy

1. Žáci se starají o zapůjčené učebnice, žákovské knížky a svěřené školní potřeby. Předcházejí jejich poškozování. Poškozené a ztracené zapůjčené učebnice žáci 2. až 9. ročníku na konci školního roku uhradí. Za ztracenou papírovou žákovskou knížku si žák pořídí na vlastní náklady novou, označenou jako duplikát. 2. Žáci šetří školní majetek. Ve třídách s instalovanou technikou (interaktivní tabulí, dataprojektorem, počítačem, promítacím plátnem, …) není žákům dovoleno s tímto vybavením manipulovat bez přítomnosti a dohledu vyučujícího. 3. V případě úmyslného poškození učebnic, vybavení v prostorách školy i vybavení prostor na akcích pořádaných v rámci vzdělávání mimo školu, uhradí viníci způsobené škody. 4. V případě zjištění závady na zařízení, nebo poškozeného vybavení v prostorách školy upozorní žák vyučujícího nebo dohlížejícího pedagoga. 5. Plasty, biologicky neznečištěný papír a obaly na nápoje žáci třídí do označených nádob na chodbách školy. Ostatní odpadky odkládají do košů v učebnách. 6. V případě přechodu žáka na jinou školu v průběhu období školního vyučování, vrátí žák 2. až 9. ročníku zapůjčené učebnice nejpozději poslední den své přítomnosti v naší škole. Odevzdá rovněž žákovskou knížku.

Část IV. Komunikace mezi zaměstnanci, žáky a zákonnými zástupci žáků

1. Zákonní zástupci žáka jsou o dění ve škole, ve třídě informováni: • prostřednictvím www stránek školy, • vyučujícími průběžně prostřednictvím žákovské knížky a zprávami v aplikaci ŠoL, • třídními učiteli na třídních schůzkách nebo konzultacích s rodiči, • na požádání zákonných zástupců žáka osobně v době předem sjednané s vyučujícím. 2. Zákonní zástupci žáka jsou o individuálním prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: • průběžně prostřednictvím zajištěného přístupu k průběžnému hodnocení v aplikaci ŠoL, • individuálně při konzultacích s rodiči, nebo po třídních schůzkách, • na požádání zákonných zástupců žáka osobně v době předem sjednané s vyučujícím, • písemným sdělením o zhoršeném prospěchu z předmětu, nebo při hrozícím neprospěchu, prostřednictvím žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři. 3. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: • průběžně prostřednictvím žákovské knížky, • individuálně při konzultacích s rodiči, nebo po třídních schůzkách, • kopii zápisu z jednání s žákem při závažném nebo opakovaném porušení školního řádu, • okamžitě telefonicky (poté písemně) v případně zvlášť hrubého porušení školního řádu, ublížení spolužákovi nebo neoprávněného opuštění školní budovy (prostor školní akce) v době vyučování, • písemným sdělením o uděleném/uloženém výchovném opatření prostřednictvím žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři. K informaci i zdůvodnění mají přístup i přes aplikaci ŠoL. 4. Zákonným zástupcům žáků je umožněno zúčastnit se, po předchozí domluvě s vyučujícím, vyučovacích hodin, ve kterých je vzděláváno jejich dítě. Účast si nelze vymoci, konečné slovo má vyučující. 5. Zákonný zástupce žáka i žák má zajištěn přístup do evidenčního programu Škola onLine, kde: a) může sledovat: • rozvrh hodin, • obsah odučených hodin, • informace k výuce, • průběžné hodnocení žáka z jednotlivých předmětů, b) pomocí zpráv může zákonný zástupce žáka: • být informován pedagogy, • předávat nezávazné informace třídnímu učiteli a ostatním pedagogům školy, 6. Komunikace mezi školou a zákonným zástupcem, a obráceně, vedená prostřednictvím elektronických zpráv v aplikaci ŠoL nemá charakter závazného, potvrzeného sdělení. Tato sdělení jsou pouze informační. Zásadní, právně vymahatelná sdělení lze druhé straně sdělovat výhradně prostřednictvím písemného sdělení v papírové žákovské knížce opatřeného originálním podpisem, nebo, mimo omlouvání žáka, písemně s podpisem na jiném formuláři. 7. K předávání informací o dění ve škole, podmínkách a organizaci vzdělávání slouží webová stránka na adrese: www.zsalbrechtice.cz. Na této stránce mají zájemci zajištěn přístup i k elektronické podobě školního řádu, ŠVP a formulářů používaných školou. 8. V době vyučovací hodiny řeší žák vše, co potřebuje, s vyučujícím vyučovací hodiny, případně asistentem pedagoga. 9. Individuální záležitosti spojené se vzděláváním žáka v předmětu, řeší žák, nebo jeho zákonný zástupce, s vyučujícím daného předmětu. 10. O přestávce a na školních akcích řeší žák vzniklé situace a problémy s dohlížejícím, doprovázejícím zaměstnancem školy. 11. Záležitosti spojené s absencí, problémy spojené s fungováním třídy, vztahy mezi žáky ve třídě, dlouhodobější záležitosti spojené se vzděláváním a organizační záležitosti řeší žák s třídním učitelem, v případě jeho nepřítomnosti zastupujícím třídním učitelem. 12. Je-li žák ve škole, či na akci pořádané školou, svědkem jednání, které je v rozporu se právem nebo pravidly školního řádu (např. fyzické či slovní napadení, výhružky, poškozování školního majetku, apod.), oznámí tuto skutečnost neprodleně nejbližšímu pedagogickému pracovníkovi školy. 13. Žáci a jejich zákonní zástupci se mohou obracet s žádosti o radu a pomoc na členy školního poradenského pracoviště (ŠPP), kterými jsou třídní učitelé, výchovný poradce a školní metodik prevence. Zákonní zástupci žáků k jednání využívají konzultační hodiny, nebo individuálně předem sjednané schůzky. Žáci se mohou na pracovníky ŠPP obracet ve dnech vyučování průběžně. 14. V případě závažných vzdělávacích a výchovných problémů může být zákonný zástupce písemně vyzván k dostavení se k projednání situace do školy. Výzvu zasílá zákonnému zástupci žáka ředitel školy. Účast na jednání je pro zákonného zástupce povinná, termín a stanovený čas jsou závazné. V případě, že se zákonný zástupce nedostaví, oznamuje škola porušení zákonem stanovené povinnosti příslušným úřadům. 15. Změny v organizaci výuky jsou zaznamenávány do elektronického rozvrhu hodin, vedeného v aplikaci ŠoL. Zde se žák, zákonný zástupce i pedagog dozví, zda vyučovací hodina proběhne podle plánu, nebo je suplovaná, nebo dochází k jiné změně v organizaci výuky (např. spojení skupin). Aktuální znění rozvrhu je závazné. 16. Je-li nutná a předem známa změna v organizaci výuky oproti standardnímu rozvrhu hodin, budou o tom žáci a zákonní zástupci písemně předem informováni prostřednictvím sdělení v žákovské knížce. Doplňujícím způsobem je zpráva zaslaná prostřednictvím aplikace ŠoL, případně umístěná na www stránky školy. 17. V případě mimořádné neplánované události, bude pro žáky zajištěn náhradní program na vhodném místě, pod dohledem pedagogů školy do doby odpovídající ukončení řádné výuky dle rozvrhu hodin pro daný den. 18. Problematiku vztahů mezi žáky, negativní jevy apod., řeší žáci a zákonní zástupci žáků se školním metodikem prevence (ŠMP). Je-li to zapotřebí, vyzve ŠMP zákonného zástupce k jednání. Jednání probíhají v době stanovených konzultačních hodin, nebo v předem dohodnutém čase v kanceláři ŠMP. 19. Problematiku průběhu vzdělávání, vzdělávacích problémů a další kariéry projednávají žáci a zákonní zástupci žáků s výchovným poradcem (VP). Jednání probíhají v době stanovených konzultačních hodin, nebo v předem dohodnutém čase v kanceláři VP.

Část V. Žákovská rada

1. Žákovská rada je samosprávným orgánem žáků. Je tvořena zástupci žáků jednotlivých tříd. Třídu zastupují v Žákovské radě dva žáci. 2. Zástupci třídy jsou do Žákovské rady voleni na začátku školního roku. Každý žák třídy je oprávněn volit a může být zvolen. Volby organizují třídní učitelé. 3. Žákovská rada na svých jednáních projednává podněty k vzájemným vztahům mezi žáky, k dodržování pravidel slušného chování a školního řádu, k průběhu vzdělávání, k dění v jednotlivých třídách a ve škole. 4. Projednává a přijímá opatření: • směřující ke zlepšení vztahů mezi žáky, které mohou realizovat přímo žáci. • k přípravě a organizací aktivit, na kterých se žáci sami podílejí, nebo jsou pro žáky určeny. 5. Vyjadřuje se k dění ve škole a k organizaci a průběhu vzdělávání. Své návrhy, a podněty předává k vyjádření řediteli školy. 6. Projednává a navrhuje aktivity pro žáky. Své návrhy, a podněty předává k vyjádření řediteli školy. 7. Ředitel školy se zabývá podněty a návrhy, které mu předala žákovská rada. Svá stanoviska a rozhodnutí v jednotlivých věcech sděluje žákovské radě. 8. Zástupci tříd předkládají Žákovské radě návrhy za svou třídu. Před jednáním Žákovské rady podněty projednávají ve své třídě. 9. Z každého jednání Žákovské rady je pořizován zápis. Zápis provádí určený člen Žákovské rady, nebo koordinátor. 10. Po jednání Žákovské rady předávají zástupci tříd žákům své třídy informace o tom, co bylo projednáváno, jaké informace se dozvěděli a jaká byla přijata opatření. 11. Žákovská rada se schází zpravidla jednou za měsíc. Za svolání odpovídá pedagogický pracovník koordinátor. 12. O svých aktivitách a jednáních informuje žákovská rada žáky prostřednictvím zástupců tříd v Žákovské radě a na nástěnce umístěné na chodbě školy.

Část VI. Závěrečná ustanovení

1. Tento školní řád byl vydán ředitelem školy dne 30. 8. 2024
2. Tento školní řád byl schválen školskou radou dne 29. 8. 2024 .
3. Tento školní řád je účinný od 1. 9. 2024
4. Tento školní řád se vydává na dobu neurčitou.
5. Se školním řádem jsou prokazatelně seznámeni žáci a zaměstnanci, s jeho obsahem a místem, kde se s ním dá seznámit, jsou prokazatelně seznámeni zákonní zástupci žáků.
6. Školní řád je vydán jako směrnice Základní školy a mateřské školy Albrechtice, příspěvková organizace a slouží výhradně pro její potřebu.
7. Součástí školního řádu je příloha - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Dne: 30. 8. 2024, Mgr. Zdeněk Feber, ředitel školy

Článek 1 Zásady hodnocení

1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: • jednoznačné, • srozumitelné, • odpovídající předem stanoveným kritériím, • věcné, • všestranné. 2. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení výstupů formulovaných v ŠVP. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí dosažené znalosti, schopnosti a dovednosti žáka, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Posuzuje se zejména to, zda žák v klasifikačním období prokázal požadovaný rozsah znalostí, schopností a dovedností stanovený závaznými výstupy a standardy. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 4. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 5. Učitelé dodržují zejména tyto zásady: • neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, • žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí, • učitel klasifikuje jen probrané učivo, • zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě, a její následné hodnocení, není přípustné, • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. 6. Pro potřebu průběžného hodnocení a klasifikace se vyučující řídí stanovenými váhami známek pro jednotlivé typy hodnocených prací a činností. Jejich rozdělení je uvedeno v článku 5. 7. Učitel odpovídá za to, že za stejný druh hodnocené práce či činnosti bude všem hodnoceným žákům přidělena známka se stejnou váhou. Výjimkou mohou být žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud je jejich hodnocení upraveno v IVP nebo PLPP. 8. Celková klasifikace může zahrnovat hodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Toto ohodnocení lze do celkové klasifikace zahrnout pouze dvakrát za klasifikační období, jednou za každé čtvrtletí. 9. Známky hodnotící přístup žáka k vzdělávání, podle bodu 8, nelze započítat mezi stanovený počet známek za klasifikační období. Známky se zahrnují do konečného hodnocení a svou váhou ovlivňují celkové hodnocení žáka z předmětu. 10. Do celkového hodnocení není nutné zahrnovat všechny průběžné známky, zejména pokud tyto hodnotí pouze dílčí postup, stav znalostí či dovedností a je možné je nahradit známkou (známkami), která je hodnocením výsledné, celkové, komplexní úrovně znalosti učiva na konci vzdělávání ve vzdělávacím období. 11. Chování žáka není zahrnuto v hodnocení prospěchu ve vyučovacích předmětech. 12. Domácí úkoly a domácí příprava se nehodnotí. 13. Klasifikační stupeň (slovní hodnocení) určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky a předměty, jejichž dílčí části učí více vyučujících. V těchto případech se musí vyučující na klasifikačním stupni shodnout. 14. Za známku pro účely bodu č. 15 je považováno hodnocení, které vychází přímo z obsahu předmětu v ŠVP, a které popisuje míru dosažených znalosti a dovednosti vzhledem k požadovaným výstupům v ŠVP. 15. Způsoby a frekvence hodnocení jsou stanoveny takto: a) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, kterému je vyučováno 4 a více hodin týdně, alespoň 8 známek za každé pololetí, umožňuje-li to charakter předmětu je alespoň jedna ze známek z ústního ověření znalostí. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení je 5 známek, z nichž alespoň jedna je z ústního ověření znalostí. b) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 3 hodiny týdně, alespoň 5 známek za každé pololetí, umožňuje-li to charakter předmětu je alespoň jedna ze známek z ústního ověření znalostí. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení jsou 3 známky. c) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 2 hodiny týdně, alespoň 4 známky za každé pololetí, umožňuje-li to charakter předmětu je alespoň jedna ze známek z ústního ověření znalostí. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení jsou 2 známky. d) Žák 3. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 1 hodinu týdně, alespoň 2 známky za každé pololetí. Tento počet je minimální pro objektivní hodnocení žáka. e) Žák 1. a 2. ročníku musí mít z každého předmětu minimálně 4 známky. f) V předmětech výchovného charakteru je hodnocení zaměřeno na předvedení výkonu, provedení činnosti, nebo předložení výsledku práce dle charakteru předmětu. Jestliže charakter předmětu nepožaduje rozsáhlejší teoretické znalosti, není ústní ověření znalostí nutné, nebo může být nahrazeno ústním popisem či vysvětlením postupů, pravidel, procesů, … 16. Mezi stanovený počet známek za klasifikační období se počítají pouze známky, patřící do skupin 3 až 5, uvedených v tabulce pro váhy známek v článku 5. Nezapočítávají se žádná pomocná hodnocení např. za vedení sešitu, apod. 17. Počet známek, patřících do skupin 1 a 2, uvedených v tabulce pro váhy známek v článku 5, nesmí v klasifikačním období překročit dvojnásobek známek ze skupin 3 až 5. Je-li u žáka uplatněno pravidlo pro minimální počet známek, známky ze skupiny 1 nelze do hodnocení vůbec zahrnout. 18. Žáka nelze za pololetí klasifikovat, pokud vyučující nemá u žáka evidovaný minimální stanovený počet známek pro daný typ předmětu. Pro hodnocení bude stanoven náhradní termín dle platných právních předpisů. 19. Žák, který byl v průběhu klasifikačního období uvolněn z předmětu, se v něm klasifikuje, případně neklasifikuje, dle ustanovení uvedených v rozhodnutí ředitele, kterým byl uvolněn. 20. Při hodnocení respektuje učitel u konkrétního žáka doporučení školských poradenských zařízení, jsou-li tato k dispozici. 21. Třídní učitelé jsou povinni seznámit vyučující ve třídě s doporučením školských poradenských zařízení, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů, a to do pěti pracovních dnů od přijetí doporučení školou. 22. Vyučující respektují pedagogická doporučení obsažená v posudcích školských poradenských zařízení. 23. Vyučující respektují zdravotní omezení vyplývající ze zpráv a doporučení odborných lékařů. 24. V tělesné výchově a pracovních činnostech mohou žáci cvičit nebo pracovat jen v bezpečném oblečení a obuvi. Nemá-li žák odpovídající bezpečné oblečení a rozhodl-li vyučující o tom, že žák nemůže dané činnosti ve vyučovací hodině vykonávat, pak jsou-li tyto činnosti v hodině hodnoceny, je tento žák z dané činnosti nehodnocen.

Článek 2 Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka získává učitel zejména: • Ústním zkoušením, včetně pamětného počítání, vysvětlení děje, vztahu, procesu, postupu • Hodnocením konverzace v cizím jazyce. • Hodnocením práce s textem (orientace, pochopení, reprodukce, výklad, rozbor, překlad, vyhledání informací …). • Hodnocením úrovně čtení, recitace, přednesu. • Diktáty. • Ověřením znalosti pojmů, vzorců, veličin, vztahů, slovíček … • Hodnocením řešení cvičení, úloh a odpovědi na otázky (pravopisná cvičení, matematické úlohy, otázky k probranému učivu, …) • Výsledky kontrolních písemných prací různých úrovní, včetně slohových prací. • Výsledky ověřovacích didaktických testů. • Výstupy ze skupinových a projektových prací a činností. • Zapojení a výsledky z didaktických her a soutěží. • Hodnocením práce a výsledků v rámci badatelsky orientované výuky. • Hodnocením práce a výsledků z praktických a laboratorních cvičení. • Hodnocením práce s mapou, plánem, schématem, … • Posouzením zhotovených výrobků, modelů, výtvarných děl, … • Hodnocením originality řešení (využití různých variant zpracování), preciznosti při ztvárnění a zpracování děl a výrobků, kvality připravovaných pokrmů. • Hodnocením uplatnění teoretických znalostí při některé z praktických činností. • Hodnocením vokální, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové činnosti. • Posouzením míry osvojení si pracovních dovedností a návyků spojených s realizací výstupu z ŠVP. • Posouzením míry zlepšení při získávání a upevňování pohybových dovedností, zlepšení individuálních výkonů. • Hodnocením činnosti žáka při sportovních skupinových aktivitách, hrách a zápasech, se zaměřením na využívání naučených dovedností, herních činností a pravidel hry. • Hodnocením dodržování sportovních pravidel, pracovních postupů, zásad bezpečnosti a hygieny při práci. • Sledováním a vyhodnocováním zapojení žáka do skupinových aktivit, projektů, badatelské činnosti. • Soustavným diagnostickým pozorováním žáka a analýzou různých činností žáka, • Posuzováním přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 2. Při hodnocení využívá učitel rovněž sebehodnocení žáka. 3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 4. Všechny způsoby získávání podkladů pro hodnocení jsou realizovány zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování mimo kolektiv třídy. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě školského poradenského zařízení. 5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje, současně se sdělováním známek žákům, všechny známky i zákonným zástupcům žáka, a to výhradně prostřednictvím záznamů do elektronické žákovské knížky. 6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 30 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem (minimálně 5 dnů). V jednom dni mohou žáci 1. stupně konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, žáci 2. stupně dvě. Písemné zkoušky vyučující koordinuje s ostatními vyučujícími třídy. 7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají ve škole po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. následujícího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Za evidenci klasifikace je považována i elektronická evidence v programu Škola OnLine. 9. Veškeré průběžné hodnocení u každého žáka zaznamenává učitel do elektronické žákovské knížky v aplikaci Škola OnLine. Součástí hodnocení je přidělení váhy známce dle předem dohodnutých kritérií a uvedení informace o tom, co bylo předmětem hodnocení (téma). 10. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu, v zařízeních se zajištěnou výukou, vyučující přihlíží k navržené klasifikaci žáka, kterou škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. 11. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do školy znovu nezkouší a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých tam byli klasifikováni, je závazná.

Článek 3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Při školní práci vedeme žáka, aby se vyjadřoval ke svým výkonům a výsledkům. 2. Sebehodnocení musí sloužit k posílení sebeúcty a sebevědomí žáků. 3. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: • co se mu daří, • co mu ještě nejde, • jaké má překonat překážky, • v čem by se měl zlepšit, • jak bude pokračovat dál. Článek 4 Kritéria pro stupně hodnocení prospěchu žáků - klasifikace 1. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována pro celkovou klasifikaci na konci klasifikačního období. Učitel nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu, s ohledem na věk a možnosti žáka. 2. Klasifikace žáků v 1. a 2. ročníků obsahuje vyšší míru tolerance k chybám a neúspěchu a má výrazně motivační charakter. Při hodnocení je možno posunout hodnotící stupnici v 1. ročníku až o dva stupně k lepší známce a ve 2. ročníku o jeden stupeň k lepší známce. 3. Pro potřeby popisu kritérií hodnocení se předměty dělí podle vzdělávacích oblastí: • Jazyk a jazyková komunikace (český jazyk, anglický jazyk, druhý cizí jazyk + volitelné předměty z uvedené oblasti) • Matematika a její aplikace (matematika + volitelné předměty z uvedené oblasti) • Informatika • Člověk a jeho svět (prvouka, vlastivěda, přírodověda,) • Člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství) • Umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova) • Člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis + volitelné předměty z uvedené oblasti) • Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova + volitelné předměty z uvedené oblasti) • Člověk a svět práce (pracovní činnosti + volitelné předměty z uvedené oblasti) A. Klasifikace v oblasti „Jazyk a jazyková komunikace“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Stupeň osvojení učiva v oblasti komunikační a slohové výchovy, jazykové výchovy a literární výchovy (např. ústního zkoušení, výsledky písemných prací: kontrolní diktáty a slohové práce, opakovací tematické prověrky, kratší písemné zkoušky – testy, aktivity žáků při práci v hodinách, pečlivost při plnění zadaných úkolů, hodnocení domácích úkolů …). • Rozvíjení základních čtenářských dovedností a návyků, porozumění textu. • Kultivovaný projev ústní i písemný. • Způsob a úroveň komunikace. • Používání teoretických znalostí v běžné komunikaci nebo při písemném projevu. • Zapojení se do práce ve skupinách, dvojicích, soutěžích, projektech. • Schopnost samostatného plnění zadaných úkolů. • Schopnost využívat různé druhy informací (např. příručky – Pravidla českého pravopisu, přehledy učiva, literatura, slovníky, internet…). • Prezentace myšlenek a názorů. • Aplikace pravidel (pravopisu, tvarosloví a skladby), znalostí a dovedností v praxi. • Vztah žáka k předmětu, příprava na výuku. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák zvládá požadované výstupy odpovídající věkové kategorii uceleně, přesně a úplně. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je estetický. Zadané úkoly plní samostatně, aktivně pracuje při skupinové práci, výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze občas s menšími nedostatky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák zvládá požadované výstupy odpovídající věkové kategorii v podstatě uceleně, přesně a úplně. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zadané úkoly plní většinou samostatně, kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák má ve zvládnutí požadovaných výstupů nepodstatné mezery. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Při plnění zadaných úkolů potřebuje pomoc učitele nebo spolupráci při skupinové práci, do níž se zapojuje, v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má ve zvládnutí požadovaných výstupů závažné mezery. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zadané úkoly plní s obtížemi a v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované výstupy neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Zadané úkoly občas neplní, kvalita výsledků jeho činnosti má vážné nedostatky a grafický projev je neestetický. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. B. Klasifikace v oblasti „Matematika a její aplikace“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů. • Početní dovednosti, pamětné i písemné. • Schopnost matematizovat běžné životní situace a tyto úlohy řešit, včetně řešení slovních úloh. • Kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení matematických jevů a zákonitostí. • Kvalita myšlení, především logika, samostatnost a tvořivost. • Zvládání geometrických dovedností – kvalita rýsování, rozbory úloh a stanovení postupů řešení. • Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim. • Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu. • Schopnost vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů. • Kvalita výsledků činností. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně a chápe vztahy mezi nimi. Vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, samostatně a tvořivě. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je přesný a srozumitelný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů, plánuje a organizuje vlastní činnosti. Účinně spolupracuje ve skupině, zapojuje se do diskuze, vhodnými argumenty obhajuje svůj názor, je schopen vlastního hodnocení i hodnocení ostatních. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně. Vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo dle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí v podstatě správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je téměř přesný a srozumitelný. Je schopen samostatně vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů, organizuje vlastní činnosti. Spolupracuje ve skupině, zapojuje se do diskuze a obhajuje svůj názor, je schopen hodnotit sebe i ostatní. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu nedokáže formulovat uceleně a výstižně. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev má víceméně nepřesný. Je schopen vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů podle návodu učitele, také si s jeho pomocí naplánuje vlastní činnosti, ale výsledky nedokáže samostatně porovnat. Spolupracuje ve skupině, ale zřídka se zapojuje do diskuze, jeho argumentace jsou nepřesné, hodnocení vlastní i ostatních provádí povrchně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností má větší nedostatky. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. V ústním a písemném projevu obtížně formuluje, v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický záznam je nepřesný a neúplný. Závažné nedostatky a chyby žák dovede s pomocí učitele opravit. Obtížně vyhledává informace z různých zdrojů, výrazné potíže má při jejich třídění a zpracovávání, své činnosti si nedokáže naplánovat. Jeho zapojení do práce skupiny je neefektivní, do diskuze se nezapojuje, nedokáže vhodně argumentovat, přejímá názory jiných členů skupiny, obtížně vyhodnocuje výsledky své práce. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu nedokáže formulovat, kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou většinou chybné, neúplné a nesrozumitelné. Nezvládá vyhledávání informací z různých zdrojů a práci s nimi. Své činnosti si nedokáže naplánovat, ani vyhodnotit, ve skupině nespolupracuje. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. C. Klasifikace v oblasti „Informatika“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Zvládnutí výstupů stanovených ŠVP v klasifikačním období zejména:  Kvalita dovedností při vyhledávání, zpracovávání a prezentování správných informací.  Znalosti spojené s teoretickým základem předmětu.  Využívání široké škály zdrojů pro získávání informací.  Dosažená úroveň při programování.  Osvojení si základních dovedností v uživatelském ovládání výpočetní a komunikační techniky.  Osvojení si postupů a principů práce v počítačových aplikacích a jejich praktické používání.  Osvojení si práce a pravidel se službami na internetu a jejich dodržování.  Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.  Kvalita výsledků činností, včetně zpracovávaných projektů a samostatných prací.  Schopnost aplikovat znalosti, poznatky a postupy při řešení praktických úkolů, včetně poznatků z jiných oblastí.  Plnění zadaných úkolů, včetně nošení školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák zvládá požadované výstupy ŠVP v plném rozsahu, umí je správně aplikovat. Umí samostatně vyhledat, zpracovat a prezentovat informace. Informace shromažďuje z více zdrojů, umí je porovnat a vybrat správné informace k řešení úkolu. Při řešení praktických úloh volí správné postupy, aplikuje získané poznatky a dovednosti zcela samostatně. Výsledky jeho práce plně odpovídají zadání úkolu. Žák ovládá základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Zcela zvládl ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Uvědoměle dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Účelně si organizuje vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky. Výjimečně se dopouští jen drobných chyb, umí je najít a opravit, dále se stejných chyb již nedopouští. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák zvládá požadované výstupy ŠVP v s drobnými nedostatky, umí je správně aplikovat. Umí samostatně, avšak s drobnými nepřesnostmi vyhledat, zpracovat a prezentovat informace. Informace shromažďuje převážně z internetových zdrojů, umí je porovnat a vybrat správné informace k řešení úkolu. Při řešení, příspěvková organizace praktických úloh volí převážně správné postupy, aplikuje získané poznatky a dovednosti převážně samostatně. Výsledky jeho práce jen s drobnými nepodstatnými nedostatky odpovídají zadání úkolu. Žák ovládá základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Zvládl ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci však potřebuje občasnou pomoc nebo usměrnění. Uvědoměle dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává převážně samostatně, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Účelně si organizuje vlastní práci, překážky překonává s pomocí. Při činnostech se dopouští jen drobných chyb, umí je po upozornění opravit, dále se stejných chyb již nedopouští. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák zvládá požadované výstupy ŠVP jen v omezené míře, neúplně, nedokáže je zcela správně aplikovat. Žák vyhledá, zpracuje a prezentuje informace jen s pomocí, informace nejsou často správné nebo úplné, zpracování je nepřesné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je málo srozumitelná. Informace shromažďuje převážně z internetových zdrojů, výběr informací k řešení úkolu je neúplný nebo nekoncepční. Při řešení praktických úloh volí převážně správné postupy, získané poznatky a dovednosti aplikuje jen částečně, potřebuje občasnou pomoc. Výsledky jeho práce trpí nedostatky vzhledem k zadání úkolu. Žák ovládá jen některé základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení s drobnými chybami, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování, ale nedokáže toto zcela správně vysvětlit. Zvládl základy ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává převážně s pomocí, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Organizuje si vlastní práci, překážky překonává s pomocí. Dopouští se méně závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je umí opravit, stejných chyb již se dopouští jen výjimečně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák zvládá požadované výstupy ŠVP jen na nezbytné úrovni, neumí je samostatně aplikovat. Žák nedokáže samostatně vyhledat, zpracovat a prezentovat informace, informace jsou často nesprávné nebo neúplné, zpracování je nepřesné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je málo srozumitelná. Informace jsou pouze z jednoho zdroje, výběr informací k řešení úkolu je nesprávný. Při řešení praktických úloh volí nesprávné postupy, získané poznatky a dovednosti aplikuje jen částečně, potřebuje častou pomoc. Výsledky jeho práce trpí zásadními nedostatky vzhledem k zadání úkolu. Žák ovládá jen některé základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení s chybami, nerozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování, nedokáže toto správně vysvětlit. S obtížemi zvládá základy ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci se dopouští závažných chyb a potřebuje trvalou pomoc nebo usměrnění. Občas porušuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává jen s pomocí, neuplatňuje získané dovednosti a návyky. Neumí si organizovat vlastní práci, překážky překonává s jen významnou pomocí. Dopouští se závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je umí opravit, stejných chyb se dopouští opakovaně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák nezvládá požadované výstupy ŠVP ani v minimálním rozsahu, neprojevuje zájem o práci v předmětu. Nedokáže ani s pomocí učitele vyhledat, zpracovat a prezentovat informace, informace jsou nesprávné nebo neúplné, zpracování je nesprávné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je zcela nesrozumitelná, nevhodná. Informace jsou pouze z jednoho zdroje, výběr informací k řešení úkolu je záměrně nesprávný. Při řešení praktických úloh volí nesprávné postupy, neumí aplikovat poznatky. Výsledky jeho práce jsou zcela v rozporu se zadáním úkolu. Strana 18 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace Žák neovládá ani základní pojmy, postupy. Neumí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, nerozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Nezvládá ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci se dopouští trvale závažných chyb, které nedokáže nebo nechce odstranit. Porušuje pravidla bezpečnosti práce ,správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává jen s pomocí a pod dohledem. Neuplatňuje získané dovednosti a návyky. Neumí si organizovat vlastní práci, překážky nechce překonávat. Dopouští se opakovaně stejných závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je neumí nebo nechce opravit. Žák, i s přihlédnutím k věku, kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. D. Klasifikace v oblasti „Člověk a jeho svět“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by měli uspět. • Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, chování vůči nemocným, sebekázeň při ochraně svého zdraví. • Účelnost rozhodování v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti své i druhých. • Orientace v sociálních vztazích ( rodina, škola, vztah k práci, život ve společnosti). • Rozšiřování slovní zásoby prostřednictvím nových pojmů daného tématu. • Vzájemné naslouchání a zdůvodňování závěrů. • Samostatné vystupování a jednání, bezkonfliktní komunikace, vzájemná pomoc jeden druhému. • Utváření vztahu k přírodě a k lidským výtvorům, k životnímu prostředí. • Dodržování pravidel slušného chování. • Utváření návyků v týmové činnosti – skupinové a jiné práce. • Samostatnost používání doplňkových materiálů (knihy, encyklopedie, časopisy, atlasy, výstavy, internet). • Používání nástrojů a vybavení (práce s pracovním nářadím – hrábě, konev, …). • Aktivita v přístupu k činnostem, vztah k činnostem. • Odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu. • Samostatnost a tvořivost myšlení v rámci tematických celků. • Kvalita výsledků činností v daném předmětu (třídění, výtvarné ztvárnění, popis postupu, preciznost vypracování úkolu, praktická cvičení, vypravování). • Plnění přípravy na vyučování, nošení školních potřeb, pomůcek a materiálu, plnění domácích úkolů . • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák splňuje v plném rozsahu očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku. Samostatně, aktivně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky získané v předmětu ovládá uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi, smysluplně je propojuje s poznatky z jiných předmětů, dokáže je aplikovat v praxi, běžném životě. Vnímá vazby mezi dříve probíraným učivem, novým učivem a životními zkušenostmi. Myslí logicky správně. Vždy používá bezpečně a správně materiály, nástroje a vybavení, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je správný, přesný, účinně se zapojuje do diskuse, aktivně řeší problémy. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými texty. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s drobnými nedostatky. S menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky získané v předmětu ovládá s drobnými nepřesnostmi, které nemají vliv na chápání celku, chápe vztahy mezi nimi, správně  propojuje s poznatky z jiných předmětů, dokáže je aplikovat v praxi, běžném životě. Dopouští se drobných chyb, které po upozornění umí odstranit. Vnímá vazby mezi dříve probíraným učivem, novým učivem a životními zkušenostmi. Myslí logicky s drobnými nepřesnostmi. Používá bezpečně a správně materiály, nástroje a vybavení, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je správný, jen s drobnými nepřesnostmi, zapojuje se aktivně do diskuse a řešení problémů. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými texty. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s nedostatky, nedostatky však nebrání základnímu pochopení významu a souvislostí. Jen s podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky propojuje s poznatky z jiných předmětů jen s pomocí, v praxi a běžném životě dokáže aplikovat samostatně jen některé poznatky. Dopouští se závažnějších chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Nedokáže samostatně propojit učivo s poznatky z jiných předmětů. Při používání materiálů, nástrojů a vybavení je nejistý, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je nepřesný, s více chybami. Málo se zapojuje do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje převážně jen s návodem učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s vážnými nedostatky, nechápe souvislosti. Jen s výraznou pomocí učitele uplatňuje poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Nedokáže propojit poznatky získané v předmětu s poznatky z jiných předmětů. V praxi a běžném životě nedokáže bez návodu poznatky aplikovat. Dopouští se chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Při používání materiálů a nástrojů je nejistý, neovládá práci s řadou pomůcek pro daný předmět. Ústní i písemný projev je nepřesný, s více chybami. Nezapojuje se do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje jen pod dohledem učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák nesplňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku. Nezískal ani minimální poznatky, dovednosti a návyky, které by umožňovaly jeho další rozvoj v předmětu. V praxi a běžném životě nedokáže poznatky aplikovat, a to ani s pomocí učitele. Dopouští se závažných chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Při používání materiálů a nástrojů je nejistý, neovládá práci s řadou pomůcek pro daný předmět, nerespektuje pravidla bezpečné práce. Ústní i písemný projev je nepřesný, s více chybami. Nezapojuje do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje jen pod dohledem učitele. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. E. Klasifikace v oblasti „Člověk a společnost“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů a hodnocení společenských jevů a zákonitostí. • Kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost. • Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim. • Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu. • Kvalita výsledků činností. • Plnění zadaných úkolů včetně nošení školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku. • Osvojení si účinných metod samostatného studia. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník uceleně, přesně, úplně. Osvojené poznatky, dovednosti aktivně a tvořivě uplatňuje, propojuje je do širších souvislostí. Úkoly řeší samostatně, plně využívá a cíleně rozvíjí své osobní předpoklady. Myslí logicky, získané znalosti, dovednosti je schopen aplikovat. Jeho ústní i písemný projev je správný, výstižný, srozumitelný, kultivovaný. Grafický projev je estetický. Výsledky činnosti žáka jsou kvalitní, ke všem činnostem uplatňuje uvědomělý, aktivní přístup, samostatnost. Je schopen uvědomit si chybu, dokáže s ní dále pracovat. Správně a efektivně řeší teoretické i praktické úkoly /samostatně, v týmu/. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník v podstatě uceleně, přesně, úplně. Osvojené poznatky, dovednosti aktivně a tvořivě uplatňuje, při propojení do širších souvislostí se dopouští menších nesrovnalostí. Úkoly řeší samostatně, využívá a rozvíjí své osobní předpoklady. Myslí vcelku logicky, získané znalosti, dovednosti je většinou schopen aplikovat. Jeho ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, výstižnosti. Je však srozumitelný, kultivovaný. Grafický projev je estetický. Kvalita výsledků činnosti žáka je zpravidla bez podstatných nedostatků, k většině činnostem uplatňuje aktivní přístup. Je schopen si uvědomit chybu. Teoretické i praktické úkoly řeší /samostatně, v týmu/ v celku správně, s drobnými, nepodstatnými nedostatky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník s drobnějšími, avšak nepodstatnými nedostatky v ucelenosti, přesnosti, či úplnosti. Osvojené poznatky, dovednosti uplatňuje na základě podnětů a menší pomoci, při propojení do širších souvislostí se dopouští větších nesrovnalostí, nepřesností. Úkoly řeší často s pomocí, mnohdy z podnětů ostatních, své osobní předpoklady nerozvíjí dostatečně. Jeho myšlení je vcelku správné, avšak málo tvořivé, znalosti a dovednosti je schopen aplikovat do určité míry. Jeho ústní i písemný projev má nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo srozumitelnosti. Grafický projev je méně estetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se projevují častější nedostatky, dopouští se chyb. Teoretické nebo praktické úkoly řeší /samostatně, v týmu/ s pomocí, je méně aktivní. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v požadovaných výstupech pro daný ročník závažné mezery. Osvojené poznatky, dovednosti uplatňuje pouze ojediněle, většinou není samostatně schopen propojení do širších souvislostí. V myšlení se vyskytují závažné nedostatky, úkoly řeší většinou s pomocí. Znalosti a dovednosti je schopen aplikovat pouze s pomocí, a to jen částečně. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti a srozumitelnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se objevují závažné nedostatky. Je málo aktivní, nesamostatný, projevuje malý zájem o získávání vědomostí, dovedností. Teoretické nebo praktické úkoly řeší často nesprávně, samostatné práce je schopen výjimečně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované výstupy pro daný ročník téměř vůbec neosvojil, má závažné a značné mezery. Osvojené poznatky a dovednosti není schopen uplatnit, propojit do širších souvislostí, a to ani s pomocí. Neprojevuje samostatnost v myšlení, není schopen řešit zadané úkoly ani s pomocí. Jeho intelekt, či vůle nestačí k zvládnutí základního učiva a dovedností, a to ani s pomocí. Jeho ústní i písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, srozumitelnosti. Grafický projev je neestetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se objevují velmi závažné nedostatky. Je pasivní, odmítá plnit zadané úkoly /samostatně, v týmu/, nemá zájem získat vědomosti, dovednosti. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. Klasifikace v oblasti „Umění a kultura“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu. • Osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace. • Poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti. • Kvalita projevu a provádění jednotlivých dílčích činností. • Míra splnění cíle či zadání. • Přístup žáka k předmětu v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. • Estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti. • Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění a estetiku, projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění a o estetiku. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák je méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění a estetiku. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je málo aktivní a tvořivý, rozvoj jeho schopností stejně jako jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. G. Klasifikace v oblasti „Člověk a příroda“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Osvojení požadovaných výstupů.  • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných výstupů, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat poznatky a dovednosti při řešení úkolů, prezentace získaných informací. • Samostatnost, pohotovost, tvořivost, logika v myšlení. • Aktivita v přístupu k činnostem. • Odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu. • Příprava na předmět, plnění zadaných úkolů. • Písemný, ústní a praktický projev. • Způsob získávání informací, rozmanitost informačních zdrojů. • Porozumění pojmům a výstupu. • Dotváření souvislostí. • Příprava na předmět a vztah žáka k němu. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník) uceleně a přesně. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Získané informace dokáže prezentovat. Písemný a ústní projev je jazykově a odborně správný a výstižný. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník)v podstatě uceleně a přesně. Samostatně nebo s pomocí menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. V písemném a ústním projevu mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Ve výsledcích jeho činností se objevují menší nepřesnosti. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v osvojení požadovaných výstupů uvedených v ŠVP (pro daný předmět a ročník) nepodstatné mezery. V uplatňování poznatků a dovedností při řešení úkolů se dopouští chyb. Ústní a písemný projev má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují nepřesnosti. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných výstupů uvedených v ŠVP (pro daný předmět a ročník) podstatné mezery. V uplatňování vědomostí a dovedností při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Ve výsledcích jeho činností se projevují značné nepřesnosti. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník) neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. Při řešení teoretických i praktických úkolů, které vyžadují osvojené vědomosti a dovednosti, se vyskytují velmi závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. H. Klasifikace v oblasti „Člověk a zdraví“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu. • Osvojení potřebných vědomostí, dovedností, zkušeností, činností a jejich aplikace. • Poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti. • Kvalita projevu a provádění jednotlivých dílčích činností. • Míra splnění cíle či zadání. • Přístup žáka k předmětu v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. • Vnímání, přístup k základům návyků ke zdraví a bezpečnosti. • Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. • Dodržování zásad fair play. • Znalost zásad první pomoci. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně i ve skupině, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v hodinách s danou tématikou. Rozumí pojmu zdraví a chápe jeho hodnotu. Má výrazně aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play, projevuje aktivní přístup k nim. Úspěšně rozvíjí svoji fyzickou kondici a otužuje se. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je osobitý působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Rozumí pojmu zdraví a chápe jeho hodnotu. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play. Rozvíjí se v požadované míře i po fyzické stránce. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák je méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Pojem zdraví mu není dostatečně zřejmý. Nemá dostatečný aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play. Nerozvíjí v požadované míře svou fyzickou kondici. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je málo aktivní a tvořivý, rozvoj jeho schopností stejně jako jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně své zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play . Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o správné zdravotní návyky sportovní dovednosti, fair play návyky. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. 3. Žák, který byl v klasifikačním období na základě doporučení lékaře částečně uvolněn z tělesné výchovy nebo plavání, nebo jehož výuka byla omezena, se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu, stanoveným úlevám a počtu hodin, které v rámci výuky absolvoval.  I. Klasifikace v oblasti „Člověk a svět práce“ 1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí: • Vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. • Praktické osvojení dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce. • Využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech. • Aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech uplatněná různou formou (práce ve dvojicích, skupinová práce, projektová práce). • Kvalita a prezentace výsledků činností, schopnost zhodnocení a obhájení výsledků práce. • Organizace vlastní a skupinové práce, udržování pořádku na pracovišti, respektování společných dohodnutých pravidel. • Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, včetně nošení pracovního oděvu a pracovní obuvi do výuky. • Hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci. • Obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. • Míra splnění cíle či zadání. • Přístup žáka k předmětu v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. • Plnění pracovních úkolů včetně nošení vlastních školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku. • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti. 2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Zvládá práci ve skupině a respektuje společná dohodnutá pravidla. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně a uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Zvládá vždy prezentovat, hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 2 (chvalitebný) Zvládá práci ve skupině a respektuje společná dohodnutá pravidla Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Zvládá prezentovat, hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Zvládá práci ve skupině s občasnou pomocí učitele a respektuje společná dohodnutá pravidla s pomocí učitele. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Zvládá s pomocí učitele hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla s menšími problémy. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Práci ve skupině zvládá pouze s pomocí učitele a respektuje společná dohodnutá pravidla za soustavné pomoci učitele. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. S pomocí učitele zvládá hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla s menšími problémy. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nezvládá práci ve skupině a nerespektuje dohodnutá pravidla. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Nezvládá hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Nerespektuje společná dohodnutá pravidla. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“. Článek 5 Váhy známek pro průběžné hodnocení žáka Pro jednotlivé skupiny hodnocených činností v naukových předmětech a předmětech výchovného charakteru je stanoveno rozpětí pro váhy známek. Pokud má hodnocena činnost uvedený charakter, je vyučující povinen použít pouze váhu známky z daného rozpětí. Skupina Váha známky Naukové předměty Výchovné předměty Známky, které ovlivňují celkové hodnocení, ale nezapočítávají se do počtu známek v klasifikačním období 1 0,1 • Individuální aktivita ve vyučovací hodině (pozitivní i negativní). • Míra zapojení a přínosu v rámci činností skupinového charakteru (skupinová práce, skupinový projekt, …). • Iniciativa k doplnění výuky. • Zpracování a prezentace individuálního, nebo skupinového projektu, referátu, který je celý, nebo z části, zpracováván v rámci domácí přípravy. • Průběžné hodnocení úpravy sešitů a jiných materiálů vedených či vytvářených žákem. • Hodnocení zapojení žáka do didaktických her a soutěží. 2 0,3 Přístup žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Skupina Váha známky Naukové předměty Výchovné předměty Známky, které ovlivňují celkové hodnocení a započítávají se do počtu známek v klasifikačním období 3 0,4 • Zpracování a prezentace projektu, referátu vytvořeného výhradně ve škole. • Výstupy ze skupinových a projektových prací a činností. • Práce a výsledky z praktických a laboratorních cvičení. • Práce s mapou, plánem, schématem, … • Práce s textem (orientace, pochopení, reprodukce, výklad, rozbor, překlad, vyhledání informací …). • Úroveň čtení, recitace, přednesu. • Řešení jednotlivých cvičení, úloh a odpovědi na otázky (pravopisná cvičení, matematické úlohy, otázky k probranému učivu, …) • Míra osvojení si pracovních dovedností a návyků důležitých k dosažení cíle. • Dodržování pracovních postupů, zásad bezpečnosti a hygieny při práci • Uplatnění teoretických znalostí při některé z praktických činností. • Originalita řešení (využití různých variant zpracování), preciznost při ztvárnění a zpracování. • Dodržování sportovních pravidel, pracovních postupů, zásad bezpečnosti a hygieny při práci. 4 0,6 – 0,8 • Orientační ústní zkoušení, včetně pamětného počítání, vysvětlení děje, vztahu, procesu, postupu, pojmů, … • Písemné orientační ověření, nebo testy znalosti jednotlivých části učiva tematického celku. • Diktát. • Znalost slovíček v cizím jazyce. • Znalost pojmů, vzorců, veličin, vztahů, … • Ověřovací didaktické testy. • Práce v oblasti informatiky ověřující správné požití probraného jevu, nebo dílčího postupu v programování. • Konverzace v cizím jazyce. • Hodnocení dílčích vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností. • Míra zlepšení při získávání a upevňování pohybových, výtvarných, pracovních dovedností. • Hodnocení dílčích činností při vytváření rozsáhlého díla či výrobku. 5 0,9 – 1,0 • Komplexní ústní zkoušení z učiva celého tematického celku s vysvětlením souvislostí, vztahů, dějů a procesů, • Komplexní písemná práce ověřující výslednou znalost učiva tematického celku. • Komplexní práce v oblasti • Hodnocení komplexních vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností. • Zhotovené výrobky, modely, výtvarná díla, … Soulad se zadáním, správnost provedení, zpracování, vlastní přínos. • Činnost při sportovních skupinových aktivitách, hrách a zápasech, se  informatiky ověřující spojení, propojení více jevů a znalostí z učiva celého tematického celku, nebo vytvoření kompletního programu vyžadujícího užití algoritmů pro rozhodování, opakování. • Slohová práce. zaměřením na využívání naučených dovedností, herních činností a pravidel hry. • Hodnocení procvičené sportovní dovednosti na konci období (Př: gymnastický prvek, dribling, přihrávka, …), znalost a dodržování pravidel při hře, soutěži, …

Článek 6 Používání slovního hodnocení

1. O použití slovního hodnocení nebo kombinovaného hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení ve škole nebo ve třídě rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. 4. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 5. Při hodnocení vychází učitel z kritérií pro jednotlivé klasifikační stupně uvedené v části I. článku 4. Pro účely slovního hodnocení jsou použity formulace uvedené v odstavci 7. článku 5 tak, aby bylo zřejmé, kterému klasifikačnímu stupni slovní hodnocení odpovídá. 6. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 7. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 8. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení. Ovládnutí učiva 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný Ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný Neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné a poměrně přesné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně Strana 28 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace 4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 – chvalitebný učí se svědomitě 3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Článek 7 Celkové hodnocení a klasifikace, vysvědčení

1. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm. 3. Slovně nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace lze hodnotit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud o to předem písemně požádá jejich zákonný zástupce, nebo je tento způsob hodnocení zahrnut do přijatých opatření. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Článek 8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Je-li zpracován individuální vzdělávací plán žáka (dále jen IVP), jsou respektována dohodnutá pravidla pro hodnocení a klasifikaci obsažená v IVP. 3. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. Část II. Výchovná opatření a hodnocení chování žáků 1. Chování žáků je průběžně, v klasifikačním období, sledováno a posuzováno. V případě potřeby je žákovi možno udělit/uložit výchovné opatření, kterými jsou pochvaly nebo kázeňská opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy). 2. Klasifikace, hodnocení, chování se provádí na konci každého klasifikačního období a zahrnuje posouzení chování žáka dle uvedených kritérií souhrnně za celé klasifikační období. 3. Škola hodnotí a klasifikuje žáky výhradně za jejich chování v době, kdy probíhá vzdělávání ve škole, v areálu školy a při akcích organizovaných školou. 4. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: • průběžně prostřednictvím žákovské knížky, nebo sdělením v aplikaci Škola onLine, • kopii zápisu z jednání s žákem při závažném nebo opakovaném porušení školního řádu, • okamžitě telefonicky (poté písemně) v případně zvlášť hrubého porušení školního řádu, ublížení spolužákovi nebo neoprávněného opuštění školní budovy (prostor školní akce) v době vyučování, • písemným sdělením o uděleném/uloženém výchovném opatření prostřednictvím aplikace Škola onLine, nebo na zvláštním formuláři.

Článek 1 Zápis o nevhodném chování žáka

1. V případě, že se žák dopustí drobného porušení školního řádu, je na svůj přestupek upozorněn pedagogem, který přestupek zjistil, domluvou. Žák je upozorněn na nesprávnost svého chování, na správné chování a na možné důsledky při opakování svého chování. Pedagog informuje o přestupku žáka třídního učitele. 2. Písemný zápis s žákem provádí pedagog zejména v případech opakovaného nebo závažného porušení školního řádu, obecných pravidel slušného chování, porušování právních norem, poškození majetku školy. 3. Cílem zápisu je identifikovat přestupek žáka, definovat podmínky dalšího chování žáka, informovat prokazatelně žáka a jeho zákonného zástupce o možných důsledcích nevhodného chování. 4. Zápis se provádí na zvláštní formulář. Obsahuje identifikaci přestupku žáka, informaci o tom, která ustanovení školního řádu nebo právních norem byla porušena, informaci o formě požadované nápravy, přijatých opatřeních k nápravě a informaci o možných důsledcích na hodnocení kázně nebo klasifikaci chování žáka. Součástí je i vyjádření žáka k projednávané věci. 5. Zápis se vyhotovuje v jednom originále a dvou kopiích. 6. Zápis podepisuje pedagog, který jej s žákem sepsal, žák a zákonný zástupce, kterému jsou kopie zápisu zaslány pro informaci. Jednu kopii podepsanou zákonným zástupcem vrátí žák třídnímu učiteli do 3 dnů od vydání. Originál uloží třídní učitel do dokumentace žáka, kopii podepsanou zákonným zástupcem předá výchovnému poradci.

Článek 2 Výchovná opatření

1. V souladu s ustanovením § 31 odst.1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit, či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. 2. Výchovná opatření se udělují/ukládají průběžně, co nejdříve po splnění důvodu pro jejich udělení/uložení. A. Pochvaly 1. 1. Pochvala ředitele školy - ředitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Udělení pochvaly se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno, a do dokumentace žáka. Strana 30 Základní škola a Mateřská škola Albrechtice, příspěvková organizace 2. Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace žáka, je sdělena žákovi a zákonnému zástupci prostřednictvím žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři, na vysvědčení se neuvádí. 3. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace žáka. 2. B. Kázeňská opatření 3. 1. Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí, za méně závažná porušení školního řádu, nebo neplnění úkolů a termínů. Orientační příklady možného použití: • občasné vyrušování, nevhodné chování při vyučování, • opakované, časté zapomínání školních potřeb, vybavení pro tělesnou výchovu, pracovní činnosti, • neplnění stanovených činností při vzdělávání, • jednorázové vnesení, držení věci, látek či materiálu zakázaných ve škole. 2. Důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel v průběhu klasifikačního období za, závažnější, či opakovaná porušení školního řádu, norem slušnosti. Orientační příklady možného použití: • nevhodné jednání vůči jiným žákům školy a dospělým osobám (např.: zesměšňování, urážky,…), včetně užívání vulgárních výrazů, • úmyslné poškození cizí věci, nebo vybavení školy, • opakované nerespektování pokynů pedagogů, • nerespektování ustanovení školního řádu při používání mobilních telefonů, neoprávněné pořizování zvukových nebo obrazových záznamů osob ve škole nebo na akcích pořádaných školou, • narušování průběhu vyučovací hodiny, nevhodné chování na akcích pořádaných školou, • podvodné jednání, • svévolné opuštění školy v době vyučování, nebo místa či objektu, kde probíhá vzdělávání, • neomluvená krátkodobá absence v rozsahu 2 až 7 hodin, • opakované vnášení, držení, nebo používání věcí, látek či materiálů zakázaných ve škole. 3. Důtku třídního učitele za opakovaná porušování ustanovení školního řádu vždy předchází projednání nevhodného chování s žákem, včetně zápisu z tohoto jednání dle článku 1, bod č.4. 4. Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy na základě odůvodněného návrhu předloženého pedagogem (pedagogy) po projednání v pedagogické radě, zejména za opakovaná a vážná porušení školního řádu – zvláště za: • hrubé nevhodné nebo urážlivé chování k zaměstnancům školy nebo žákům, • fyzické napadení spolužáka, projevy šikany i kyberšikany vůči spolužákovi, • opakované nerespektování ustanovení školního řádu při používání mobilních telefonů, neoprávněné pořizování zvukových nebo obrazových záznamů osob ve škole nebo na akcích pořádaných školou, • opakované narušování průběhu vyučovací hodiny, nevhodné chování na akcích pořádaných školou, • opakované svévolné opuštění školy v době vyučování, nebo místa či objektu, kde probíhá vzdělávání, • krádež ve škole, nebo na akci školy související se vzděláváním, • záměrné poškození majetku školy, zejména za popsání, rozbití, poškození bezpečnostních tabulek a hasicích přístrojů, • neomluvenou absenci nad 8 hodin, • užívání nebo distribuce omamných, návykových látek, alkoholu, cigaret, včetně elektronických a vapovacích ve škole, nebo na akcích školy souvisejících se vzděláváním, • příchod do školy pod vlivem návykové látky, • za opakování přestupků proti těm ustanovením školního řádu, za které již byla žákovi uložena důtka třídního učitele. 5. V klasifikačním období lze žákovi uložit stejný typ kázeňského opatření opakovaně. 6. Za konkrétní přestupek proti školnímu řádu, právním normám nebo pravidlům slušného chování lze uložit žákovi jen jedno kázeňské opatření. Opakuje-li žák stejný přestupek později, po již uděleném opatření, lze uložit kázeňské opatření vyšší nebo uložit opatření opakovaně. Ke skutečnosti, že uložené opatření nemělo žádoucí účinek, a nevhodné chování se opakovalo, se přihlédne při hodnocení chování na konci klasifikačního období. 7. Třídní učitel nebo ředitel školy neprodleně oznámí uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci sdělením přes aplikaci škola onLine nebo na určeném formuláři. Uložení kázeňského opatření zaznamená třídní učitel ihned do dokumentace žáka. O uložení napomenutí nebo důtky třídního učitele informuje třídní učitel bezodkladně ředitele školy a školního metodika prevence. 8. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem. Dopustí-li se žák takového jednání, oznamuje ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství.

Článek 3 Klasifikace chování

1. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. 2. Klasifikaci chování žáků provádí třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními pedagogickými pracovníky. O žácích hodnocených v klasifikačním období sníženou známkou z chování informuje třídní učitel pedagogickou radu. . 4. A. Stupně hodnocení chování 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: • 1 – velmi dobré, • 2 – uspokojivé, • 3 – neuspokojivé. 5. B. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování 1. Stupeň 1 (velmi dobré) • Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 2. Stupeň 2 (uspokojivé). Tímto stupněm je žák hodnocen vždy, jestliže: • bez dovolení opustil budovu školy v době vyučovací doby stanovené rozvrhem; • v klasifikačním období zameškal vlastním zaviněním neomluveně 10 až 20 vyučovacích hodin. 3. Druhým nebo třetím stupněm z chování je žák hodnocen v těchto případech: • chování žáka je dlouhodobě, v klasifikačním období, přes upozornění nebo uložená kázeňská opatření v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu, • dopustí-li se závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo pravidlům vymezeným ve školního řádu; • opakovaně záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy narušováním výuky nebo školních akcí; • byla mu prokázána krádež ve škole nebo na akci školy; • výchovná opatření udělená třídním učitelem v průběhu klasifikačního období byla neúčinná - pro stejné chování musela být použita i důtka ředitele školy; • ohrožoval bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob; • prokazatelně se dopustil šikany vůči jiným osobám ve škole; • byl přistižen při pořizování zvukového nebo obrazového záznamu záznamovým zařízením v budově školy, na akcích školy, jež nebyl schválen a je v rozporu s etikou; • používá ve škole a na akcích školy vulgární nebo rasistické výrazy nebo symboly; • důtka ředitele školy za přestupek v průběhu klasifikačního období byla neúčinná, žák ve stejném nevhodném chování nadále pokračoval.; • podvody v sešitech a jiných písemnostech (přepisování známek, falšování podpisu …), • držení a přechovávání věcí majících charakter zbraně ve škole, nebo na akcích pořádaných školou, • držení alkoholu, omamných, psychotropních nebo jiných nebezpečných látek ve škole, nebo na akcích pořádaných školou. O výsledném stupni je rozhodnuto po posouzení rozumových schopností žáka, míry a závažnosti provinění nebo přestupku a posouzení toho, jak žák svým chováním reagoval na uložená kázeňská opatření. V případě, že při posouzení dle předchozí věty není žák hodnocen třetím stupněm, je hodnocen druhým stupněm z chování. 4. Třetím stupněm z chování je žák hodnocen vždy, jestliže: • byl přistižen při kouření, používání alkoholu, používání jiných toxických a návykových látek ve škole, v areálu školy nebo na akcích pořádaných školou; • se dostavil do školy nebo na akci školy pod vlivem alkoholu nebo návykových látek; • zveřejňoval nebo rozesílal zvukový nebo obrazový záznam osob pořízený v prostorách školy nebo na školních akcích bez předchozího souhlasu všech dotčených osob; • fyzicky napadl spolužáka a způsobil mu zranění; • v klasifikačním období zameškal vlastním přičiněním neomluveně 21 a více vyučovacích hodin; • fyzicky nebo hrubým slovním způsobem napadl zaměstnance školy.

Část III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

Článek 1 6. Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, • při konání opravné zkoušky, • při přezkoušení žáka plnícího povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
Článek 2 7. Přezkoušení žáka 1. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 2. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.  3. V případě přezkoušení na žádost zákonného zástupce se při změně celkového hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí žákovi vydá nové vysvědčení. 4. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 5. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 6. Třídní učitel zapíše do dokumentace žáka poznámku o vykonaných zkouškách, vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
Článek 3 8. Opravná zkouška
1. Opravné zkoušky konají: • žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů, mimo předmětů s výchovným zaměřením, a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, • žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termíny konání opravných zkoušek stanoví ředitel školy do 28. června. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Konání opravné zkoušky se zaznačí do dokumentace žáka. Část IV. Hodnocení žáků individuálně vzdělávaných a žáků plnících školní docházku ve škole mimo území ČR

Článek 1 9. Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků dle §41 zákona č.561/2004 Sb.
1. Přezkoušení individuálně vzdělávaného žáka se koná vždy jednou za pololetí – v lednu a červnu. 2. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získá učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : • kontrolní písemnou zkouškou z českého jazyka (diktát, znalost mluvnice a gramatiky), matematiky případně i jiných předmětů, • kontrolou dovednosti čtení, • ústním přezkoušením, • kontrolou předložených výtvarných a rukodělných prací, • pohovorem s žákem a vzdělavatelem o dovednostech a schopnostech, • analýzou různých předložených dokumentů o práci a činnosti žáka. 3. Konečné hodnocení vychází z návrhu klasifikace předložené vzdělavatelem dítěte a ze zjištění znalostí při přezkoušení žáka. 4. Při hodnocení úrovně znalostí, schopností a dovedností žáka se využijí kritéria pro hodnocení stanovená v části I., článek 4. 5. Přezkoušení žáka provádí určený učitel s kvalifikací na daný stupeň základní školy. 6. Žák je hodnocen a klasifikován ze všech předmětů učebního plánu v rozsahu stanoveném školním vzdělávacím programem, není-li z některého předmětu uvolněn.

Článek 2 10.Hodnocení žáků plnících povinnou školní docházku na škole mimo území ČR

1. Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky. 2. Žák koná zkoušku z těchto předmětů: • ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, • v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, • na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se Školním vzdělávacím programem školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. 4. Při hodnocení úrovně znalostí, schopností a dovedností žáka se využijí kritéria pro hodnocení stanovená v části I., článek 4. 5. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální. 6. Termín konání zkoušky dohodne ředitel školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem školy, stanoví termín zkoušky ředitel. 7. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. 8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. 9. Po vykonání zkoušek vydá ředitel školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle §38 školského zákona".